Předseda dosud opoziční liberální strany Guido Westerwelle označil vojnu za šikanu. Možní koaliční partneři FDP, vládní křesťanští demokraté (CDU/CSU) v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou, však trvají na zachování branné povinnosti v Německu.

Westerwelle podle deníku Die Welt označil odvádění mladých mužů do bundeswehru za „šikanu pro naše mladé muže“ a navrhl zavedení dobrovolné vojenské služby. Zrušení branné povinnosti v Německu prosazují také další opoziční parlamentní strany, Zelení a Levice.

Německo je jednou z mála zemí Evropské unie a NATO, kde jsou mladí branci povoláváni do armády. Branná povinnost ještě platí ve vojensky neutrálních evropských zemích a také ve státech jako jsou Izrael, Turecko, Írán, Rusko nebo Čína. Naopak armáda USA je profesionální. V České republice existovala základní vojenská služba do roku 2004.

Služba je nespravedlivá

O zrušení devítiměsíční povinné vojenské služby uvažovala v Německu předchozí rudo-zelená vláda sociálnědemokra­tického (SPD) kancléře Gerharda Schrödera. Prosadila však jen snížení nákladů a počtu vojáků a civilních zaměstnanců armády, zatímco branná povinnost zůstala zachována. SPD v této otázce není zcela jednotná.

Možný příští ministr zahraničí Westerwelle namítá, že povinná vojenská služba je nespravedlivá a pro německou bezpečnost není nezbytná. Poukázal přitom na skutečnost, že z jednoho ročníku mladých mužů jich nyní skutečnou službu v armádě nastoupí jen 15 procent, zatímco 50 procent na vojnu, ani do náhradní vojenské služby nemusí.

Debata o podobě německé armády a jejím poslání se odehrává v době, kdy jsou němečtí vojáci stále častěji vystavováni bojovým situacím v Afghánistánu. Hlavní volební kandidát strany Spojenectví 90/Zelení Jürgen Trittin podle listu Die Welt zdůraznil, že bundeswehr musí být pro své nové výsadky v zahraničních krizových misích „obsazována profesionály“. Už nyní podle Trittina beztak tvoří 88 procent příslušníků německé armády dobrovolníci nebo profesionální vojáci.

Merklová trvá na vojenské službě

Kancléřka Merkelová (CDU) potvrdila své trvání na povinné vojenské službě 20. července při tradiční přísaze vojáků u příležitosti výročí neúspěšného atentátu na Hitlera z roku 1944. Německý ministr obrany Franz Josef Jung (CDU) minulý týden prohlásil, že dobrovolníci z řad sloužících vojáků se postarali o to, že bundeswehru v Afghánistánu od roku 2002 „nikdy nedošel vzduch“.

Jung, jenž chce v případě vítězství CDU/CSU v zářijových volbách zůstat v ministerské funkci, rovněž vyjádřil přesvědčení, že v případné koaliční smlouvě dojednané s FDP se podaří zachování branné povinnosti v Německu zakotvit.