Poprvé od svého vzniku v roce 2013 se dostala do parlamentu, a hned zažívá těžký rozkol. V takové situaci se nachází Alternativa pro Německo (AfD), která bude svůj poslanecký klub sestavovat bez spolupředsedkyně Frauke Petryové. Ta dnes oznámila odchod ze strany.

Otázkou je, kdo další ji bude následovat, a pak také to, zda AfD dokáže bez své nejvýraznější političky přesvědčit Němce, že opravdu není krajní pravicí, jak se snaží tvrdit. Petryová totiž zastávala ve vedení AfD umírněnější, konzervativnější pozice.

„Nesouhlasím s obsahovým směřováním AfD,“ uvedla Petryová v pondělí na společné tiskovce s dalšími lídry AfD, kde oznámila, že v parlamentu zasedne stranou od frakce AfD.

Už před volbami se mluvilo o tom, že se Petryová neshodne s dalším spolupředsedou Jörgem Meuthenem, ani s volebními lídry Alexanderem Gaulandem a Alicí Weidelovou. Vadily jí jejich kontroverzní výroky, které dělaly z AfD podle kritiků skutečně krajně pravicové uskupení (například Gauland prohlásil, že Němci mají být hrdí na své vojáky z první i druhé světové války, byť se wehrmacht prokazatelně podílel na válečných zločinech, a po úspěchu ve volbách svérázně ujistil židovské organizace, které znepokojil vstup AfD do parlamentu, že „v programu strany není nic, co by mohlo narušit klid Židů žijících v Německu“. Další z představitelů strany Björn Höcke zase označil v lednu berlínský Památník holocaustu za „pomník hanby“).

Podle Petryové tak může být současná AfD úspěšná v opozici jako antisystémová strana, ale není schopna přesvědčit voliče, že dokáže být důvěryhodnou vládní silou. Petryová se také na rozdíl od ostatních lídrů AfD nebránila koaličním jednáním – teď s AfD nikdo o koalici jednat nechce.

Odcházející spolupředsedkyně neuvedla, zda vytvoří novou stranu, prohlásila ale, že má za cíl vyvolat při příštích volbách v roce 2021 „konzervativní obrat“. Spekuluje se tedy o tom, že s sebou vezme i další obdobně smýšlející členy. Odchod ze strany už ohlásil i její muž. AfD její odchod v každém případě ještě víc nasměruje ke krajní pravici.

Jednoduchou pozici ale nemá ani vítězné uskupení CDU/CSU Angely Merkelové. Nejde jen o to, že jeho zisk nestačí na vytvoření jednobarevné vlády a že možní koaliční partneři – na jedné straně Zelení, na druhé pravicoví liberálové FDP – se vzájemně neshodnou. Potíže má i samotná CDU/CSU.

Předseda Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) Horst Seehofer se po volbách vyjádřil, že „na existenci společného klubu CDU/CSU ve Spolkovém sněmu není nic samozřejmého“. Většina komentářů se sice shoduje na tom, že jde jen o řečnický obrat, jímž se snaží CSU zvýšit svou cenu („Seehofer zatím žádnou svoji hrozbu nerealizoval,“ uvedl například bloger Martin Kechlibar), ale i tak je patrné, že sestavit stabilní vládu bude pro Merkelovou náročné.