„Do 7. března chceme výrazné snížení počtu uprchlíků na turecko-řecké hranici," uvedl ministr. Pokud se snížení počtu uprchlíků nepodaří, mělo by nastoupit „koordinované opatření". To zatím neupřesnil. Uvedl pouze, že by mělo směřovat i k ochraně vnější schengenské hranice. „Je velmi důležité, abychom zůstali v Evropě společně. Pokud převáží národní opatření, poškodí to všechny," uvedl německý ministr vnitra.

Snížení počtu uprchlíků směřujících do Evropy není podle něj jen na Turecku, musí k němu přispět i Řecko. Mělo by běžence také vracet zpět na turecké pobřeží. Pokud by se vyskytly problémy, mělo by Řecko získat pomoc, uvedl de Maizi?re. Zmínil i přerozdělování uprchlíků mezi země EU.

Alternativní plán

Zlepšení ochrany vnější hranice osmadvacítky prosazují i země visegrádské skupiny (V4) Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Připravily alternativní plán, který se týká ochrany schengenského prostoru na nové linii severně od Řecka. Zapojit by se měly balkánské země. Do Makedonie Česko poslalo zatím 27 policistů, brzy by k nim mohli přibýt další. Počítá se i s další pomocí.

Podle slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka základní kámen pro řešení migrační krize i humanitární situace jsou opatření po dohodě s Tureckem. Podle ministra je potřeba vyvinout tlak na Řecko, aby všechny požadavky plnilo. Podotkl, že i Slovensko na vnější hranici EU s Ukrajinou přijalo opatření. „Národní hranice je evropská hranice, hranice Slovenska s Ukrajinou je tedy i hranicí německou. Je to naše odpovědnost," uvedl Kaliňák.

Německo chce pokročit dnes v dohodě o budování evropské pohraniční stráže. Řešit by se měla mimo jiné otázka jejího případného zasahování bez souhlasu příslušného státu. Politická shoda by měla padnout v prvním pololetí, míní de Maizi?re.