Německo, Rakousko, Švédsko, Dánsko a přidružené Norsko zavedly kontroly na částech svých hranic kvůli migrační krizi už loni. Půlroční prodloužení kontrol schválily 12. května členské státy EU, další tříměsíční prodlužení doporučila Evropská komise koncem října. "Na návratu k normálnímu fungování Schengenu pracujeme tvrdě. Ale ještě tam nejsme," řekl tehdy první místopředseda EK Frans Timmermans.

"Dokud nebudou všechny členské státy plnit své závazky vyplývající z schengenského práva, nemůžeme se vrátit zpět k schengenskému systému, v němž neexistují vnitřní hraniční kontroly," podotkl zase německý ministr vnitra Thomas de Maiziére.

Podle slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka, jehož země nyní unii předsedá, je nadále cílem obnovit plné fungování Schengenu co nejdříve. "Tam ještě nejsme, ale situace se zlepšuje. Prodloužení je proto jen na tři měsíce," řekl Kaliňák. Země, kde budou kontroly platit, mají povinnost každý měsíc informovat o vývoji situace na hranicích.

Cílené kontroly

Pohraniční kontroly budou cílené, omezené co do rozsahu, prostoru a času pouze na to, co je nezbytně nutné jako reakce na vážnou hrozbu veřejnému pořádku a vnitřní bezpečnosti v souvislosti s pohybem migrantů.

Německo chce kontroly podle svého ministerstva vnitra uplatňovat flexibilně, individuálně a v závislosti na konkrétní situaci na hranicích. Zatím takovou potřebu vidí jen u hranic s Rakouskem, odkud loni do Německa přišla velká část ze zhruba 890.000 běženců, kteří do spolkové republiky dorazili.

Dnešní rozhodnutí členských zemí umožňuje kontroly pouze na německých hranicích s Rakouskem, rakouských hranicích s Maďarskem a Slovinskem, na hranicích Dánska s Německem a v přístavech pro trajekty, dále v přístavech pro lodní osobní dopravu v Norsku a jižní a západní části Švédska a na mostě přes úžinu Öresund spojující Švédsko s Dánskem.

Konec hraničních kontrol požadovaly na říjnovém summitu EU především země takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko), ale třeba také Itálie.