od našeho zpravodaje

„Pokud jde o prezidenta George Bushe juniora, jiný americký prezident by si tuhle strategickou extravaganci a provokaci Ruska pravděpodobně nikdy nevybral,” řekl exkluzivně Deníku bývalý západoněmecký kancléř Helmut Schmidt.

Jeden z největších socialnědemokratických politiků v Německu všech dob, který sám na konci 70. let prosadil ve své zemi americké raketové vyzbrojení jako odpověď na sovětské hrozby, a stal se tehdy terčem kritik pacifistického hnutí německé levice, tak jednoznačně odsoudil plány na stavbu protiraketového deštníku ve střední Evropě.

„Nejsem si jistý, že by příští prezident tento nesmysl prováděl dál,” dodal.

Devadesátiletý vášnivý kuřák Schmidt také jen nesouhlasně kroutí hlavou nad nedávným výrokem europoslance Jana Zahradila z ODS, že radar zachrání Česko před německým monopolem na evropskou integraci a hrozbami z Ruska.

Svět není jen Amerika

Ale zpátky k Americe.To, co na ní Schmidt vždy obdivoval, mu najednou dělá starosti. Tým kolem prezidenta Bushe dokonce nazval imperialisty.

„Už nestačí, aby se Spojené státy jako nyní nejdůležitější vůdčí mocnost planety dívaly na situaci ve světě jen z úhlu svých národních zájmů,“ myslí si Schmidt s tím, že mu poslední dobou s nadsázkou připadá, jako by se Bushova administrativa ptala jen na to, „kolik vojáků pošleme do války v Afghánistánu “.

Celkově Němci odmítají Bushovu politiku a kdyby mohli jít sami v listopadu v USA volit, 77 procent by hlasovalo pro demokratického kandidáta Baraka Obamu a jen osm procent pro pokračovatele Bushovy politiky Johna McCaina.

Sám Schmidt obdivoval Ameriku, nejen během svého osmiletého vedení tehdejšího Západního Německa na přelomu 70. a 80. let. Byl v USA víc než stokrát.

„Vždycky se mi u nich líbila vitalita jejich demokracie a to, jak mají vyvinuté demokratické instinkty,” řekl exkancléř na konferenci Lidé v Evropě, kterou tento týden ve středu v Pasově uspořádalo vydavatelství VGP, které vydává i Deník.

Teď se Schmidt glosující dění mezi Evropou a Amerikou svým jedinečným suchým humorem bojí, aby se brzy nepřiblížila „krize důvěry v Ameriku“. A netěžilo z toho Rusko a další nové velmoci.

„Stejně jako nám Němcům začíná docházet, že jsme jen procentem světové populace, musí si význam nových mocností uvědomit i Amerika, která se na světovém obyvatelstvu podílí už jen 4,5 procenty. Zapomíná se na ohromnou moc Číny, Indie či Brazílie, v Evropě zase máme silné Česko, Polsko nebo Maďarsko,“ říká Schmidt.

Kapitálu chybí pravidla. Měla by je stanovit Evropa

Druhá věc, která jinak obdivovatele Ameriky zklamala, je finanční krize.

„Když sednete do letadla, můžete si být na 99 procent jisti, že pilot dodržuje pravidla, že stroj prošel zkouškami, a že ve vzduchu platí bezpečnostní pravidla, která jsou stejná v celém světě. V dopravě kapitálu ale tato pravidla nejsou. Američané jsou příliš ohromeni volností,“ volal po zavedení celosvětových pravidel pro finanční trhy kancléř ve výslužbě. Vymyslet je, a přesvědčit o jejich nutnosti svět, je podle něj velký úkol pro Evropu.

Na internetové aukci ebay.de je možné vydražit historický plakát se Schmidtovým podpisem. Na plakát se podepsal ve středu po 28 letech. Výtěžek aukce věnuje vydavatelství Verlagsgruppe Passau na pomoc dětem. Tuto aukci najdete zde.

Co řekl exkancléř Schmidt

O protiraketovém deštníku: Co se týče prezidenta George Bushe juniora, jiný americký prezident by si tuhle strategickou extravaganci a provokaci Ruska pravděpodobně nikdy nevybral.

O EU: Evropa si měla nastavit pravidla před tím, než začala s obřím rozšiřováním. Každý může říct podobně jako Irsko kdykoli „ne“ a jakákoli domluva půjde těžko.

O finanční krizi: Normální člověk nedá peníze do akcií.

O ekonomice: Pro sociální stát bych šel klidně ve svých devadesáti letech na barikády.

O finanční krizi podruhé: Když sednete do letadla, můžete si být na 99 procent jisti, že pilot dodržuje pravidla, že stroj prošel zkouškami, a že ve vzduchu platí bezpečnostní pravidla, která jsou stejná v celém světě. V dopravě kapitálu ale tato pravidla nejsou. Američané jsou příliš ohromeni volností.

O sile eura: Pokud bychom neměli euro, hráli by si dnes s našimi markami, guldeny nebo lirami bankéři leda tak fotbal nebo s nimi stříleli z praku.