Natáhli jste si v práci nohy na stůl nebo si tam jen ve volné chvíli berete prášky na astma? V tom případě si nejdřív dobře prohlédněte všechny rohy v místnosti, jestli vás někdo nesleduje.

Špehování zaměstnanců se v sousedním Německu v posledních týdnech rozrostlo ve skandál.

V supermarketech Penny, Aldi, Lidl, Norma, Plus, Netto nebo Edeka skryté kamery sledovaly systematicky své zaměstnance.

Od léků až po milostné aféry

Reportéři týdeníku Stern získali 150 protokolů z obchodů po celém Německu, do nichž si nadřízení zaznamenávali o svých podřízených vše od braní léků, milostných potíží až po banality.

Vedle kamer si některé řetězce najímaly i soukromé detektivy.

„Paní Z. je podruhé vdaná za o jedenáct let mladšího muže, který je synem jejího bývalého třídního učitele. Manžel má problémy s plotýnkou,“ stojí například v dokumentech prodejny Penny nedaleko Cách. Řetězce tím zásadně porušily zákon, protože tajné sledování podřízených je povoleno jen jako krajní řešení na základě odůvodněného podezření z trestného činu.

„Dám ruku do ohně za to, že jsme zaměstnance nesledovali,“ prohlašoval bývalý obchodní ředitel řetězce Aldi Dieter Brandes.
Podle záznamů z poboček a přiznání mluvčí ale největší německý diskont Aldi Süd měl kamery skryté v požárních hlásičích ve skladu i na zásobovací rampě.

„Natáčeni tak byli skrytě i dodavatelé zboží, což je vážný zásah do osobnostních práv,“ řekl státní zástupce Ulf Weigelt.

Kamery jsou všude

Firmy se hájí tím, že zaměstnanci vědí, že mohou být sledováni. Mnohdy se ale nedozvídají, že kamery jsou skryté i ve skladech – nebo jako v případě Lidlu – dokonce i na některých toaletách, uvedl stern.de.

Společnost provozující síť Penny přiznala, že využívala dokonce detektivy, kteří sledovali pracovníky, aby nekradli a v práci se nepoflakovali.

Mnohdy se v záznamech objevily i banality. „Pan M. se zmínil, že do práce dojíždí zásadně na kole. Soukromě přitom jezdí ve volvu,“ vedli si tajný protokol prodavače v Edece v Bielefeldu.

Svaz německých detektivů potvrdil, že 60 až 70 procent zakázek přichází od obchodních řetězců a zpracovatelů zboží.