Spolková rada požádala o zákaz NPD v prosinci 2013. Tvrdila, že jde o protiústavní stranu, která ohrožuje demokratické uspořádání v zemi.

"NPD sice sleduje protiústavní cíle, v současnosti ale chybí konkrétní závažné podklady, které by nasvědčovaly tomu, že její jednání vede k úspěchu," uvedl ve zdůvodnění soudce Vosskuhle.

Čtěte také: Německý pas otevírá dveře do nejvíce zemí

Výsledek řízení může být pro někoho iritující, zákazem strany ale nedojde k zákazu smýšlení nebo světového názoru, dodal šéf ústavního soudu a upozornil, že stát má k dispozici i jiné nástroje, například odejmutí státních příspěvků. Pokud NPD v budoucnu opět posílí, mají německé instituce navíc podle Vosskuhleho možnost navrhnout zákaz strany znovu.

Kritici žádosti podané Spolkovou radou od počátku upozorňovali, že kritéria zákazu strany jsou v Německu velmi přísná. K rozhodnutí nezakázat NPD přispělo podle agentury DPA hlavně to, že strana v posledních letech výrazně ztratila svůj někdejší vliv. O své poslance postupně přišla ve všech zemských sněmech. Poslední zemští poslanci NPD opustili loni v září sněm Meklenburska-Předního Pomořanska. V posledních volbách do spolkového sněmu v roce 2013 získala strana jen 1,3 procenta hlasů.

Ústavní soud odmítl NPD zakázat již v roce 2003. Tehdy se ale samotnou žádostí vlády a spolkového parlamentu vůbec nezabýval, neboť vyšlo najevo, že úřady měly ve straně informátory, a to i v jejím nejužším vedení.

NPD se dnes na facebooku označila za "dvojnásobného vítěze řízení o zákazu". "Ode dneška jsme tu zase naplno," uvedla strana. "Důsledné nasazení za národ a vlast může pokračovat," dodala.

Zástupci parlamentních stran vyjádřili nad rozhodnutí ústavního soudu většinou zklamání. Zákaz strany by byl přínosem k boji proti pravicovému extremismu, uvedla sociálnědemokratická poslankyně Eva Höglová, která byla vynesení rozsudku v Karlsruhe přítomna. "NPD bude brát rozsudek jako potvrzení (své činnosti)," řekl spolupředseda strany Levice Bernd Riexinger. Za "tragický den pro demokracii" označil dnešek Mezinárodní osvětimský výbor. Rozhodnutí soudu je podle organizace v očích přeživších holokaustu "děsivě odtržené od reality".

Nenechte si ujít: Trump dráždí Němce možným zavedení cla na jejich automobily

V současnosti má NPD, která vznikla v roce 1964, jednoho europoslance a zhruba 340 zastupitelů v obecních, městských a krajských zastupitelstvech, především ve východní části země. Baštou strany je Sasko, kde mají její komunální politici 80 mandátů. Po celém Německu měla strana loni v listopadu asi 5200 členů. Řada příznivců i straníků se ale v posledních letech přiklonila k nové protiimigrační a protiislámské straně Alternativa pro Německo (AfD), která přebrala řadu témat NPD.

Naposledy německý ústavní soud zakázal Komunistickou stranu Německa (KPD) v roce 1956. Komunisté přitom byli v dějinách spolkové republiky druhou zakázanou stranu. V roce 1952 soudci nařídili zrušit Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se otevřeně hlásila k odkazu nacistické NSDAP.