V rámci jednotek někdejšího britského impéria získali pověst vojáků, jimž jsou po právu svěřovány ty nejtěžší úkoly. Jejímu Veličenstvu královně Alžbětě II. sloužili u kontingentů umístěných v Bosně, Iráku i Afghánistánu.

Teď má být dvousetleté tradici konec. Maoisté, kteří drtivě vyhráli nedávné parlamentní volby v Nepálu, pokládají službu v britské armádě za ponižující a chtějí ji zrušit.

„Je nám jasné, že jsme žoldáci bojující v cizích armádách, kdo ale může popřít ekonomickou realitu naší země, naše materiální potřeby?“ tvrdí Máhendra Lál Ráí, generální tajemník největší organizace sdružující veterány gurkhských jednotek.

Nepál je jednou z nejchudších asijských zemí a deset let trvající občanská válka, která nikde nebyla pořádně vidět a přesto si vyžádala 14 000 mrtvých, ještě podtrhla bídu místního obyvatelstva.

Na obou stranách frontové linie v ní bojovali příslušníci stejných vrstev populace: mladí vesničané řádně rekrutovaní Královskou nepálskou armádou nebo naopak násilně odvedení do hor maoisty.

Za stejný žold jako Britové

Služba v britské armádě znamenala vždy pro Gurkhy nemalé výhody. Měli totiž právo na stejný žold i penzi jako britští vojáci.

Plat ve výši 28 000 liber ročně znamená v Nepálu pohádkové bohatství. Obyvatelé himálajského království, které teď maoisté hodlají zrušit, vydělávají v průměru pouhých tři sta liber za rok.

Není divu, že na obsazení 230 míst, které se v gurkhských jednotkách uvolnily loni, se přihlásilo 17 500 mladých Nepálců. Gurkhové a Nepálky, které pracují v zahraničí jako pomocné síly v domácnostech, přinášejí každoročně do země přes jednu miliardu dolarů.

„Poskytneme mladým lidem práci u nás doma. V žádné jiné zemi by žoldácká služba v cizích armádách nebyla tolerována, proč by tomu tak mělo být v Nepálu?“ tvrdí hlavní politruk maoistických jednotek Baburám Bhataráj. Tři a půl tisíce Gurkhů sloužících v armádě Jejího Veličenstva je zcela opačného názoru.