Vlna demonstrací hnutí žlutých vest v ulicích francouzských měst, které se zejména v Paříži opakovaně zvrhly v násilné střety s policií, přinutila prezidenta Macrona k několika ústupkům, včetně odložení plánovaného zvýšení daně z pohonných hmot.

Emmanuel Macron
Macron: Francouzi nerezignovali na víru v lepší budoucnost

Nejvyšší muž Francie má však podle Reuters před sebou největší výzvu svého 20měsíčního volebního období. Zavázal se totiž v reformách pokračovat a navzdory pokračujícím protestům usilovat o změny systému veřejné správy či dávek podpory v nezaměstnanosti.

Zvýšení kupní síly

Průzkumu, který pro francouzský deník Le Figaro uskutečnily společnosti Odoxa a Dentsu Consulting, se na začátku roku 2019 zúčastnilo 1004 Francouzů a jeho výsledky nejsou pro Macronovu vládu lichotivé. Zatímco v dubnu loňského roku bylo s prací současné vlády nespokojeno 59 procent lidí, o zhruba osm měsíců později jsou to již celé tři čtvrtiny.

Pro více než polovinu dotázaných je největší prioritou najít taková opatření, která by pomohla posílit kupní sílu francouzských obyvatel a zvýšit příjmy domácností. Dlouhodobě nejpalčivější problém, kterým až dosud byla nezaměstnanost, se podle ankety na žebříčku obav Francouzů propadl až na čtvrtou příčku.

Podporu francouzského lidu však mírně ztrácí i protivládní hnutí žlutých vest. Zatímco v listopadu 2018 ho podporovalo 66 procent Francouzů, v současné době je to o jedenáct procent méně. Na vině mohou být zejména násilnosti a škody na majetku, které demonstrace v listopadu a prosinci způsobily.

Členové hnutí žlutých vest s pevností Brégançon v pozadí
Žluté vesty chtěly obsadit letní sídlo prezidenta Macrona. Vrátíme se, hrozí