Evropská komise v květnu navrhla, aby další země EU v příštích dvou letech převzaly od Itálie a Řecka dohromady 40.000 žadatelů o azyl. Na Slovensko by připadlo 785 osob. Druhým návrhem EK je doporučení, aby si členské státy rozdělily celkem 20.000 lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, kteří ovšem nyní v EU nejsou. Slovensko by v rámci tohoto programu mělo převzít 319 osob.

„Každá osoba by musela podstoupit azylové řízení. Není důvod ke zveličování bezpečnostního rizika, protože máme systém, který dokáže takové věci odhalit," řekla dnes novinářům šéfka Ligy za lidská práva Zuzana Števulová.

V dopise premiérovi Ficovi nevládní organizace zmínily i historickou zkušenost Slováků z dob komunismu. „Mnozí máme v paměti situaci před rokem 1989, kdy byli Slováci a Slovenky v pozici uprchlíků a hledali azyl za železnou oponou. Majíc na paměti tuto zkušenost (…) si myslíme, že je čas udělat více," uvedly.

Slovensko má podle nevládních organizací dostatečné kapacity, zkušenosti a infrastrukturu pro to, aby poskytlo pomocnou ruku několika stovkám syrských a eritrejských uprchlíků. Na Slovensku, jehož hranice s Ukrajinou je zároveň vnější hranicí EU a schengenského prostoru volného pohybu osob, loni požádalo o azyl 331 osob, z nichž 14 azyl získalo a dalším 99 osobám byla poskytnuta doplňková ochrana.

Petiční akce proti příchodu imigrantů. Od krajní pravice

Převzetím uprchlíků by Slovensko prý prokázalo evropskou solidaritu. „Tímto bychom se přihlásili k tomu, že z evropského společenství nechceme jen brát," uvedl programový ředitel Nadace Milana Šimečky Laco Oravec.

Proti přerozdělování uprchlíků na základě kvót se postavily také další země visegrádské čtyřky včetně Česka. Šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák uvedl, že povinné kvóty v rámci schengenského prostoru volného pohybu osob nejsou řešením. „Pokud bychom souhlasili s kvótami a s tím, že budeme garantovat, že po dobu několika let budou tito lidé na Slovensku, tak odtud je jen půl kroku k tomu, aby někdo přišel s nápadem, že musíme monitorovat hranice. Postupně ani nebudeme vědět jak a zjistíme, že Schengen kvůli tomu neexistuje," uvedl Lajčák.

Krajní pravice na Slovensku zase zahájila petiční akci proti příchodu imigrantů do země. Členem petičního výboru je také předseda (hejtman) Banskobystrického kraje Marian Kotleba, který působí v neparlamentní Lidové straně Naše Slovensko. Tuto stranu slovenské úřady dříve zařadily mezi subjekty s extremistickými názory.