Budova charitativní organizace God's Love We Deliver se nachází v oblasti dolního Mahnattanu v New Yorku. Lokalitě se říká SoHo, což je zkratka pro „South of Houston Street“. Je známá svými uměleckými podniky, galeriemi, ale také značkovými butiky a dalšími luxusními objekty. Takže charita, zabývající se vařením, balením a rozvážením teplého jídla pro více jak deset tisíc vážně nemocných Newyorčanů, se tu trochu vyjímá jako pěst na oko.
A podobně se to má i s modernisticky přestavěným sídlem. Když si ho zvědavě prohlížíme, zaujme nás, že nese název Budova Michaela Korse, tedy známého amerického návrháře, jenž obléká takové známé osobnosti, jako jsou bývalé první dámy Michelle Obamová a Hillary Clintonová, současná viceprezidentka Kamala Harrisová či hvězdy showbyznysu jako Taylor Swiftová nebo Jennifer Lopezová. „On nám dal pan Kors celkem hodně peněz. Opravdu velkorysý dar – pět milionů dolarů,“ vysvětluje náš průvodce Stephen Covello, jenž v organizaci pracuje jako ředitel vývoje a dárcovství. A vypráví nám, že díky tomu mohli sídlo přestavět a významně rozšířit jeho provoz.
Ještě ve výtahu se pozastavujeme nad názvem společnosti: „Boží lásku doručujeme“. Pan Covello se usmívá: „Ano, ten název. On má takovou dlouho historii. Někdo si o nás dokonce myslí, že jsme sektáři. Už to raději píšeme i viditelně na našem webu, že opravdu nejsme. Jde o sekulární organizaci, ale musíme to stále vysvětlovat.“
Boží láska prochází žaludkem
Historie názvu se váže až k samotné zakladatelce podniku, jež se jmenovala Ganga Stone a zemřela loni. Šlo o dceru polského židovského imigranta a norské imigrantky v New Yorku. Pracovala zde jako dobrovolnice v hospici. V roce 1985 navštívila jednoho z pacientů, jenž měl AIDS a dožíval doma. Ganga zjistila, že je příliš nemocný a slabý na to, aby si mohl sám vařit. Na další návštěvu mu proto přinesla teplé jídlo a zjistila, kolik radosti mu tím udělala. Do příští návštěvy svou pomoc ještě vylepšila a připravila pro něj dietní pokrm přizpůsobený jeho zdravotnímu stavu.
Dotyčný muž, Richard Sale, se jí pak dojatě svěřil, že do jeho života vrátila důstojnost a uznání. A ona pochopila, že její služba je o něčem více než jen o nasycení člověka. Když mu jednou zase nesla oběd, potkal ji prý soused a ptal se, co to dělá. Ona mu vylíčila celý příběh a dotyčný jí řekl: „Ty nedoručuješ jen jídlo, ty doručuješ i Boží lásku.“ Do své činnosti zapojila i svou spolubydlící Jane Best, zkontaktovaly se s více pacienty a rozváželi jim jídlo na kole. Svou službu pojmenovaly podle sousedovy památné věty: „Boží lásku dodáváme“ – God's Love We Deliver.
Její iniciativa se postupně změnila v charitativní organizaci, která v roce 1993 rozvážela svým 550 klientům dvě jídla denně. Dnes tato společnost vaří pro více jak deset tisíc vážně nemocných Newyorčanů, kteří si nemohou sami nakoupit nebo uvařit. Jde zejména o osaměle žijící pacienty s AIDS, HIV, rakovinou, po mrtvicích či infarktech nebo s těžkou cukrovkou.
Ročně připraví jim a případně i jejich dětem, pakliže jde o nemocné matky samoživitelky, kolem dvou a čtvrt milionů jídel přizpůsobených jejich zdravotnímu stavu a předepsaným dietám. Pacienti dostávají jídlo zcela zdarma, organizace je živa z dobročinných sbírek a peněz filantropů.
Když se jdeme podívat do provozovny na přípravu jídla, povinností je kromě čepičky na vlasy i respirátor. Přece jen tu vznikají jídla pro těžce nemocné lidi, často s poruchami imunity. Podnik se od dob Gangy Stone, jež jezdila s několika krabičkami jídla na kole, opravdu rozrostl. Rozlehlými prostorami se pohybují desítky lidí v bílých zástěrách, přes páru stoupající z obrovských nádob s omáčkou či polévkou toho není příliš vidět. „Velká část našich pracovníků jsou dobrovolníci,“ říká Stephen Covello. „Mnozí přicházeli s nedůvěrou a ptali se, jestli nevadí, že přijdou pomoci jen na den. Uklidňovali jsme je, že to nám opravdu nevadí, že tady žádné závazky nemáme. Jenže oni tu už zůstali,“ líčí.
Když se ptáme některých z dobrovolníků, s úsměvem líčí, že je pohltila zdejší komunita a že tu žijí jako velká rodina. „A na střeše budovy společně slavíme narozeniny,“ dodá usměvavá seniorka v brýlích, která plní zeleninovou směsí jednu z misek termoobalu a předává ji kolegovi, který už čeká s naběračkou plnou rýže.
Najdeme tu také nutriční specialisty u telefonů a počítačů, kteří s každým klientem konzultují jeho zdravotní stav a navrhnou pro něj ideální skladbu pokrmů. „I vážně nemocní osamělí lidé, kteří by si nezvládli obstarat speciální dietu předepsanou lékařem, nemusí do nemocnice nebo pečovatelských domů, ale mohou zůstat doma. Jelikož je naše jídlo zdravé a šité na míru každému pacientovi, přispívá to k jeho lepšímu zdravotnímu stavu,“ vypráví Stephen Covello.
Muž, jenž zatavuje hotové krabičky do obalu, na chvíli vzhlédne od práce a říká: „A řekl jste jim také o narozeninových dortech?“ „Ano, to je pravda,“ říká pan Covello. „Snažíme se hlídat, kdy má jaký klient narozeniny a doručíme mu ten den narozeninový dort. Samozřejmě dle jeho předepsané diety.“
Vracejí lidem důstojnost
Na svých stránkách má charitativní organizace God's Love We Deliver několik velmi emotivních videí z roznášek jídla klientům. Ti neskrývají dojetí z této služby. „Vedl jsem zcela normální, plnohodnotný život, když najednou přišla ta noční můra,“ vypráví například pan Carlo z ostrova Staten Island, jenž je součástí města New York a nachází se nedaleko proslulé sochy Svobody.
Našli mu rakovinu prostaty, karcinogenními buňkami byly zasaženy i jeho lymfatické uzliny. „Po radiaci jsem myslel, že zemřu. Nemohl jsem vůbec nic. Byl jsem tak hladový. A bylo to tak bolestivé. Nikdy na ten pocit nezapomenu. Lidé z God's Love mě nasytili a jsou součástí mého zázraku,“ pokračuje Carlo, jemuž diagnostikovali rakovinu v roce 2004.
Pochvaluje si i řidiče, kteří mu šest dní v týdnu jídlo dováží. „Oni jen nepřivezou ten balíček, oni se o člověka opravdu zajímají. Jejich řidiči už mi prokázali tolik laskavosti.“
Při jeho vyprávění dostává název Boží lásku rozvážíme teprve ten správný smysl. „Bez téhle organizace bych prostě zemřel. Vrátili mi důstojnost,“ říká napřímo další z klientů Jack. Ten žije ve svém bytě na Manhattanu a kromě nemoci HIV se vzpamatovává i ze tří záchvatů mrtvice.
Když míříme k východu z Budovy Michaela Korse, zaujmou nás ještě lístečky se jmény, jimiž jsou polepené kachlové zdi v místnosti, kde se připravuje jídlo. „To jsou jména našich klientů, kteří tu už s námi bohužel nejsou,“ vysvětluje Stephen Covello. „Tedy vlastně jsou. Aspoň na těchto cedulkách. Když jsme se stěhovali z našeho starého sídla, všechny jsme si vzali s sebou.“
Sociální obědy v Česku
Asi nejblíže těmto službám má Charita České republiky. Ta není založena na dobrovolnících, ale na placených zaměstnancích na základě zákona o sociálních službách. Pečovatelská služba nakupuje obědy v místě od dodavatelů a následně rozváží. Většinou je možné nakupovat i dietní jídla, minimálně dietu šetřící a diabetickou. Klienti ji mají doporučenou buď z nemocnice od nutričního terapeuta nebo ji navrhuje praktický lékař. V rámci novely zákona o sociálních službách se ale nyní podle Charity ČR uvažuje o tom, že by rozvoz obědů byl vyňat se sociálních úkonů.
V Česku také existuje neziskový projekt Breakfeast Story a jejich kampaň Potěš obědem. Člověk si může za 160 korun objednat oběd, který mu uvaří v sociálním podniku. Ve skutečnosti tím zaplatí dvě porce, tu druhou dostane zdarma senior nebo matka samoživitelka.
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
