Volby mají být klíčovým momentem v nigerijské historii, kdy jeden demokraticky zvolený civilní prezident předá moc druhému. Podle analytiků volba hlavy státu ovlivní další osud demokracie nejen v této zemi zmítané násilím a korupcí, ale též v celé západní Africe.

Hlavními favority na prezidentský úřad je vládní kandidát Umaru Musa Yar'Adua z vládní Lidové demokratické strany (PDP), bývalý vojenský vládce Muhammadu Buhari, kandidát Všenigerijské lidové strany (ANPP), a též stávající viceprezident Atiku Abubakar, jenž se o úřad uchází za opoziční Akční kongres (AC). Vítěz musí získat prostou většinu a nejméně čtvrtinu hlasů ve dvou třetinách z 36 států (a distriktu federální metropole) Nigérie.

V zemi panuje od minulého víkendu napjatá atmosféra, kterou vyostřil protest opozice proti zfalšovaným výsledkům sobotních voleb guvernérů a sněmů jednotlivých států. Při volbách poznamenaných podvody s hlasovacími lístky zahynulo podle některých zdrojů až 50 lidí. Panují obavy, aby se podvody a násilnosti neopakovaly i tento víkend.

Opozice ještě ve středu požadovala odložení volby hlavy státu a pohrozila, že bude volby bojkotovat. Nigerijská vláda však odklad voleb odmítla.

Zároveň s prezidentskými volbami se dnes konají též volby parlamentní. Zákonodárnou moc má v zemi dvoukomorové Národní shromáždění, které se skládá ze Sněmovny reprezentantů a Senátu. Minulé volby v dubnu 2003 jasně ovládla PDP.