Zákonodárci Ortegovy Sandinovské fronty národního osvobození (FSLN) schválili ústavní změny iniciované prezidentem pohodlnou většinou 64 hlasů z 90 poslanců. Kritici se podle agentury AFP obávají, že nyní bude mít levicový prezident možnost držet v rukou příliš velkou moc.

Nové články základního nikaragujského zákona Ortegovi umožní například i to, aby jmenoval do pozic ministrů představitele policie a armády, pokud to „z bezpečnostních důvodů" uzná za vhodné. Prezident bude také nově moci částečně vládnout bez souhlasu parlamentu, protože v některých otázkách postačí vydávání prezidentských dekretů.

Jeho oponenti se obávají přílišného posílení prezidentských pravomocí. „Demokracie ano, diktatura ne. Kdo chce další reformy?" křičeli před sídlem parlamentu stovky demonstrantů, kteří přišli protestovat proti upevňování prezidentovy moci.

Ortega byl zvolen do úřadu v roce 2006 a znovu předloni. Nikaragujská ústava původně nepřipouštěla možnost ani dvou po sobě následujících mandátů. Nejvyšší soud ale v roce 2010 tento článek kontroverzním rozhodnutím upravil tak, aby umožnil Ortegovi kandidovat o rok později podruhé za sebou. Příští volby budou v roce 2016.

Opozice kritizuje prezidenta za to, že po čtvrtstoletí opět rozděluje zemi na nesmiřitelné tábory. Osmašedesátiletý Ortega byl poprvé zvolen prezidentem v roce 1984 jako zástupce levicové fronty, která předtím vedla ozbrojený boj proti diktátorovi Anastasiu Somozovi.

„Ortegisté touto značnou politickou krátkozrakostí ženou zemi k propasti další občanské války," komentoval změny ústavy opoziční poslanec Armando Herrera.

Nikaragujští aktivisté i zástupci katolické církve tvrdí, že partyzánské protivládní akce probíhají zvláště na severu země už několik měsíců. Úřady to ale nechtějí přiznat a tvrdí, že policie při krvavých přestřelkách likviduje běžné zločince.