Kdo si rve vlasy, je francouzská krajní pravice a Marine Le Penová. Kdyby radikál Geert Wilders porazil vládnoucí Lidovou stranu premiéra Rutteho, asi by se ve Francii před blížícími se prezidentskými volbami bylo čeho obávat. Jenže Nizozemsko se včera probudilo do slunečné nálady.

Za hlavní příčinu Wildersova nevítězství je považován poměrně razantní přístup premiéra Marka Rutteho především proti tureckému nátlaku. Rutte sebral Wildersovi vítr z plachet. Například migrantům vzkázal, že pokud se jim v zemi nelíbí a nehodlají se chovat „normálně", mají odejít. Jeho vláda minulý týden tvrdě postupovala vůči tureckým ministrům, kteří chtěli oslovit svoji komunitu v zemi. Pár dní před volbami eskortovali před televizními kamerami nizozemští policisté ze země jako nežádoucí osobu tureckou ministryni pro záležitosti rodiny (v muslimském šátku). Vládní politici nešetřili ani ostrými slovy na adresu stále více autoritářsky se chovajícího tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Čtěte také:  Wilders prohrál. Vítězství v Nizozemsku slaví strana premiéra Rutteho

Je mi ctí volit, říká nizozemský Čech

Výsledky voleb podle politologa Bernarda Steunenberga z univerzity v Leidenu ovlivnila vysoká účast, která procentuálně oslabila Wildersovu pevnou voličskou základnu. To dokládá Luděk Bednář, Čech žijící od začátku 70. let v Nizozemsku. V roce 1972 začal v Nizozemsku studovat tělovýchovu a od roku 1978 působil 38 let jako učitel tělovýchovy a audiovizuálních oborů na střední technické, ekonomické a zdravotní odborné škole ROC Friese Poort Sneek. Žije v městě Sneek na jihozápadě Fríska, což je severní oblast Nizozemska. Od roku 2014 je v důchodu.

„Volit považuji za čest a současně povinnost," řekl Deníku. Hlas dal straně VVD premiéra Rutteho. „Volím ji léta, také proto, aby se k moci nedostala partaj Geerta Wilderse. Jsem rád, stejně jako velká většina Holanďanů, že to dobře dopadlo. To, že téměř všechny strany odmítly s Wildersem spolupracovat a jít do koalice, přispělo k výsledku, ve který doufala většina voličů."

Úspěch nizozemského hlasování posílil prounijní nálady. Do Nizozemska putují ze zemí EU gratulace. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, německá kancléřka Angela Merkelová i český premiér Bohuslav Sobotka se shodli, že zastánci rozpadu EU jsou slabší, než se čekalo. Italský premiér Paolo Gentiloni reagoval lakonicky: „Žádný nexit!"

Příznačně zhodnotil volby turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Podle něho není rozdíl v názorech mezi Wildersovými populisty a ostatními stranami. Všechny prý tlačí Evropu do propasti a k náboženským válkám.

 Čtěte také: Berlín i šéf liberálů v Evropském parlamentu vítají vítězství Rutteho strany

Běžné volby, říkají v zemi tulipánů

Pro Deník Z Haagu Anna Kuznická (Asociace pro mezinárodní otázky)

Komentovali Nizozemci výsledek s ohledem na očekávání, se kterým k Wildersovi vzhlížela Marine Le Penová?
Zatím jsem ohlasy v tomto ohledu nezaznamenala. Jen Wilders poukazoval na to, že sice skončil na druhém místě a pro některé voliče za očekáváním. On ale oproti minulým volbám na rozdíl od Rutteho získal navíc pět mandátů, Rutte asi deset ztratil. Z Wildersova ohledu není výsledek nezdarem. On sám může těžko říci, že volby pro něj dopadly špatně. Marine Le Penové asi moc nepomůže, ale bude záležet i na tom, jak budou nizozemské volby hodnotit zahraniční média. Zatím se přiklánějí k tomu, že volby jsou pro Wilderse neúspěch, a pro Le Penovou je těžké to použít jako argument.

Čekal se takový výsledek?
Nálada přímo tady v Nizozemsku je odlišná od toho, jak to vnímají jinde v Evropě a v evropských médiích. Nizozemci nevnímali volby v kontextu Trumpa, Le Penové nebo brexitu. Pro Nizozemce to byly sněmovní volby jako každé jiné. Wilders získává kolem dvaceti mandátů pravidelně, ty také získal. Strach z Wilderse zde nebyl. Spíše se čekalo, jak se rozloží síly ostatních stran. To bylo méně předvídatelné.

Proč výrazně ztratili sociální demokraté?
Byli partnery liberálů ve vládě a jejich voliči je za to odsoudili, to je nejsrozumitelnější vysvětlení. Vláda vznikla v době ekonomické krize v roce 2012, dohodly se škrty, které se uskutečňovaly, což voliči sociální demokracie nevnímali kladně.

Vysoká účast voličů byla překvapivá?

V Nizozemsku obecně bývá vysoká, minule kolem 76 procent. Ta letošní byla údajně nejvyšší za posledních třicet let. Možná i proto, že se o volbách tolik mluvilo. Ale Nizozemci těm letošním takovou důležitost, jakou jim připisovala ostatní Evropa, nepřisuzovali. I proto, že imigrační vlna nebyla tak silná jako ve Švédsku nebo Německu, jen několik desítek tisíc uprchlíků. Zemi se ekonomicky daří, je stabilní. Není proto důvod k radikálním změnám.

Tomáš Seidl z Delloite prožil pracovně v Nizozemsku několik let a může také hodnotit výsledky voleb:

"Stalo se to, že informace, které i mně pravidelně chodí z očekávání, co se stane, ne vždy fungují. Já osobně jsem doufal, že PPD jako tradiční strana se vzchopí a také premiér Rutte, který se chová normálně, dopadnou dobře. A to se také stalo. Je dobrá zpráva, že se lidé nenechali ovlivnit atmosférou, která před volbami panovala. Vysoká účast výsledek jistě ovlivnila, ale v Nizozemsku je tradičně vysoká. Co mě překvapilo, to byl propad Strany práce, která bývala vždy na předních místech."

Čtěte také: Evropští populisté nejsou z Nizozemských voleb zklamaní