Pro rezoluci se vyslovilo 142 poslanců nizozemské dolní komory, pouze tři byli proti. Masakr Arménů však za genocidu odmítá označit vláda nizozemského premiéra Marka Rutteho. Kabinet si chce nadále „zachovávat zdrženlivost“.

Vztahy Nizozemí a Turecka jsou totiž v poslední době mimořádně napjaté. Naplno se roztržka mezi oběma zeměmi rozhořela poté, co nizozemské úřady vyhostily ze země tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayanovou Kayaovou, která chtěla navštívit tureckou komunitu v Rotterdamu.

Při masakrech v Osmanské říši, ke kterým došlo za první světové války, přišlo o život přibližně 1,5 milionů Arménů. Turecká vláda ale považuje masakry za součást válečných operací a pojem arménská genocida odmítá, když jeho použití je v zemi trestné.

Události z roku 1915 už nicméně za genocidu uznaly dvě desítky zemí světa, mimo jiné Francie, Německo, Rusko či Slovensko. Loni v dubnu se k nim přidala i česká Poslanecká sněmovna.