"Svoboda projevu a svoboda informací jsou klíčovými předpoklady demokracie a chrání před válkou a konflikty. Držitelé Nobelovy ceny za mír za rok 2021 jsou zástupci všech novinářů, kteří hájí tyto ideály ve světě, kde demokracie a svoboda tisku čelí čím dál nepříznivějším podmínkám," uvedl Nobelův výbor ve svém prohlášení.

Muratov je spoluzakladatelem a šéfredaktorem ruského opozičního listu Novaja gazeta, pro nějž pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská zavražděná v Moskvě v roce 2006. Ressaová v roce 2012 spoluzaložila zpravodajský portál Rappler, který je jedním z mála místních médií kritických ke kontroverznímu filipínskému prezidentovi Rodrigovi Dutertemu.

Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 329 kandidátů: 234 jednotlivců a 95 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesl Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech.

Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos činí deset milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).

Nobelova cena za mír je povzbuzením pro všechny novináře

Nobelova cena za mír je oceněním nejen přímo pro laureáty Muratova a Ressaovou, ale je povzbuzením pro všechny novináře. Na dotaz ČTK to sdělili analytici a mediální odborníci. Udělení ceny novinářům, kteří bojují za svobodu projevu a informací, je podle výkonné ředitelky Nadačního fondu nezávislé žurnalistky Kateřiny Hrubešové potvrzením reálného celosvětového problému ohrožení demokracie a nezávislosti médií.

Podle Ivany Karáskové z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) jde o důležitý symbolický krok v situaci, kdy novináři čelí hrozbám, fyzickým útokům nebo kyberšikaně. Cena je podle ní povzbuzením pro všechny novináře zvlášť v situaci, kdy nejen v nedemokratických režimech přibývá útoků na média.

"Udělení Nobelovy ceny míru novinářům, kteří bojují za svobodu projevu a informací, je potvrzení reálného celosvětového problému ohrožení demokracie a nezávislosti médií. Ukazuje na zneužívání médií například v podobě \'atomového kufříku\', politického nebo obchodního zisku, boje o moc. V každé zemi se musí najít někdo, kdo tyto problémy veřejně pojmenuje a odsoudí. To je práce nezávislých novinářů a médií a Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky," napsala Hrubešová.

"Vnímám tento krok Nobelova výboru nejen jako ocenění práce obou novinářů, ale i jako důležitou podporu celé profesi, neboť podmínky pro práci novinářů se zhoršují v celé řadě zemí světa, spolu se zvyšujícím se tlakem na ně i obavami o vlastní bezpečí," uvedla děkanka Katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Alice Němcová Tejkalová.

Podle Pavla Havlíčka z AMO se jedná o důležitý symbol uznání práce Nové gazety a nezávislých novinářů na Filipínách a respektu k jejich práci v obtížných podmínkách. Uznání pro oba žurnalisty poslouží jako morální, ale i mezinárodní vzpruha pro novináře působící v složitém prostředí.