"Lithium-iontové baterie, které se poprvé objevily na trhu v roce 1991, přinesly revoluční změnu do našich každodenních životů. Tyto lehké, nabíjecí, velmi výkonné baterie se využívají všude od mobilních telefonů přes notebooky po elektromobily," uvedla ve zdůvodnění svého výběru laureátů švédská akademie věd. "Mohou také uchovávat značné množství energie z obnovitelných zdrojů, a jsou tak základem pro vytvoření bezdrátové společnosti nepoužívající fosilní paliva," dodala.

Podle akademie začala práce na lithium-iontové baterii během ropné krize v 70. letech minulého století, kdy se hledaly technologie, které by snížily závislost na fosilních palivech. Stanley Whittingham tehdy vyvinul první funkční lithiovou baterii a Johnu Goodenoughovi se v následujícím desetiletí podařilo vyrobit akumulátor dvakrát výkonnější. Akira Jošino z baterie poté odstranil čisté lithium, čímž podstatně zvýšil bezpečnost jejího užívání. V roce 1985 tak byla na světě první komerčně použitelná lithium-iontová baterie, píše se na oficiálních stránkách Nobelových cen.

Tento moderní typ baterie od té doby našel upotřebení v široké škále přístrojů, včetně například kardiostimulátorů. V současné době se lithium-iontové baterie instalují na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v rámci vylepšování jejího energetického systému.

Japonský laureát Jošino podle svého vyjádření na dnešní tiskové konferenci v Tokiu věřil, že objevy, na kterých se podílel, jednou budou odměněny Nobelovou cenou. Nečekal ale, že to bude tak brzy, protože Nobelova cena za chemii zahrnuje nesmírně širokou škálu oborů.

Vysoký věk oceněného

O Johnu Goodenoughovi se nicméně před dnešním vyhlašováním Nobelovy ceny za chemii mluvilo jako o favoritovi - a to i vzhledem k jeho vysokému věku. Posmrtně se totiž Nobelova cena neuděluje. Goodenough se dnes stal nejstarším držitelem Nobelovy ceny vůbec, když ve svých 97 letech o rok překonal nositele Nobelovy ceny za fyziku Američana Arthura Ashkina, který cenu dostal loni ve věku 96 roků. Naopak nejmladší laureátkou je Pákistánka Malala Júsufzaiová, která si odnesla Nobelovu cenu za mír v roce 2014, kdy jí bylo 17 let.

Letos už byly ohlášeny dvě Nobelovy ceny. V pondělí dostali prestižní ocenění Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupnou hladinu kyslíku a přizpůsobují se tomu. V úterý se pak Nobelovy ceny za fyziku dočkali Američan kanadského původu James Peebles a Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz za příspěvek k pochopení evoluce vesmíru.

Ve čtvrtek budou vyhlášeny Nobelovy ceny za literaturu za rok 2018 a 2019 a v pátek cena za mír. Příští pondělí bude udělena Nobelova cena za ekonomii. Vedle medaile a diplomu na oceněné čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (21,4 milionu korun českých). Ceny budou jako každý rok předány v den výročí smrti Alfreda Nobela 10. prosince.