Spekulací kolem možných laureátů je letos stejně jako v jiných letech řada. Oproti předchozím ročníkům však jména „zaručených“ favoritů padají jen sporadicky, jestli vůbec.

Bojovnice za ženská práva

Jednou ze zmiňovaných je například Afghánka Sima Samarová, vůdkyně nezávislé komise pro lidská práva AIHRC a bojovnice za práva žen ve své domovské zemi. Samarová byla i zvláštní velvyslankyní OSN v súdánském Dárfúru. Jinou ženskou kandidátkou je pak kolumbijská senátorka Piedad Córdobaová, která již léta usiluje o dohodu mezi kolumbijskou vládou a povstaleckými jednotkami Revolučních ozbrojených sil Kolumbie FARC. A občas jsou zmiňováni také aktivisté z Ruska a Číny, kteří byli tipováni i vloni. Tehdy však Norský Nobelův výbor vcelku překvapivě ocenil bývalého finského prezidenta Marttiho Ahtisaariho za jeho vyjednavačské a zprostředkovatelské úsilí při mezinárodních konfliktech.

V dřívějších letech byl také jako případný kandidát několikrát zmiňován bývalý československý a pak český prezident, dramatik Václav Havel. Vyzdvihován byl především za své disidentské působení proti totalitnímu režimu a za vůdčí roli v „sametové revoluci“; cena jej však nakonec minula a v současnosti již zmiňován není.

Diskutovaná cena za literaturu

Ačkoliv Nobelova cena za mír je již dle svého zadání nejpolitičtější z Nobelových cen, více než v oblasti míru se letos o politice více diskutovalo v souvislosti s Nobelovou cenou za literaturu. Některé hlasy ve Švédsku totiž žádaly ocenění spisovatele Salmana Rushdieho, a to i jako jasné gesto respektu ke svobodě projevu. Podobně, ovšem mnohem problematičtěji, byly politizovány spekulace ohledně šancí izraelského spisovatele Amose Oze. Nakonec však zvítězila rumunsko-německá autorka Herta Müllerová, jejíž hlavní politická angažovanost skončila s pádem Ceaušeskovy komunistické diktatury. Více ZDE

Definitivní letošní volba Norského Nobelova výboru bude vyhlášena v Oslo v pátek v 11 hodin.

Čerství laureáti Nobelových cen si ocenění převezmou v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince.