Podle předsedkyně výboru Nobelovy ceny Berit Reiss-Andersenové získala mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní cenu zejména díky svým průkopnickým snahám o dosažení smluvního zákazu jaderných zbraní.

"Žijeme ve světě, kde se riziko použití jaderných zbran zvyšuje víc, než tomu bylo po dlouhou dobu," uvedla Berit Reiss-Andersenová s odkazem na současné aktivity Severní Koreje. Současně vyzvala státy vlastnící jaderné zbraně, aby zahájily jednání vedoucí k postupné likvidaci jaderného arzenálu.

Smlouvu OSN o zákazu a postupné likvidaci všech jaderných zbraní přijalo v červenci 122 zemí. Jak ale upozorňuje BBC, nepřihlásila se k ní ale ani jedna z devíti známých jaderných mocností - včetně Británie a Spojených států. 

Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní je koalice stovek nevládních organizací, sídlící v Ženevě, která vznikla před deseti lety. Spolu s Nobelovou cenou míru získá v prosinci prémii devět milionů švédských korun (přes 24 milionů korun). 

Loni Nobelovu cenu míru obdržel kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Rok před ním ji získal Kvartet pro národní dialog.

Nobelova cena míru v minulosti vyvolala řadu sporů v souvislosti s některými jejími laueráty, jejichž působení na světové scéně bylo velmi sporné. Takovým případem byla například Nobelova cena míru pro bývalého palestinského politika Jásira Arafata, který byl podezřelý ze spolupráce s teroristy.