Švédská královská akademie věd je ocenila za objasnění struktury a funkce ribozomů – buněčných továren na bílkoviny. Ve Stockholmu to dnes oznámil výbor pro udělování Nobelovy ceny.

Podle akademie jejich práce ozřejmila, „jak přeložit kód DNA v život“. Jejich výzkum také nalezl uplatnění v lékařství při vývoji antibiotik. Všichni tři vytvořili trojrozměrné modely, které ukazují, jak se na jednotlivé ribozomy vážou různá antibiotika.

„Tyto modely se nyní používají při vývoji nových antibiotik, která přímo pomáhají zachraňovat životy a snižovat lidské utrpení,“ uvedla akademie ve zdůvodnění.

Čtvrtá žena

Sedmdesátiletá Jonathová je teprve čtvrtou ženou, která Nobelovu cenu za chemii dostala. Před ní se to podařilo Marii Curieové-Sklodowské (1911), její dceři Irene Joliotové-Curieové (1935) a naposledy v roce 1964 Dorothy Crowfootové Hodgkinové.

Trojice oceněných si rovným dílem rozdělí deset milionů švédských korun (asi 25 milionů korun). Předávací ceremoniál, na kterém všichni letošní laureáti převezmou vedle finanční odměny i diplom a zlatou medaili, se uskuteční tradičně 10. prosince, v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela v roce 1896.

Loni ocenění za chemii dostali Američané Martin Chalfie a Roger Tsien a Japonec Osamu Šimomura za objev a výzkum zeleného fluorescenčního proteinu (GFP), který umožňuje sledovat šíření rakovinných buněk, vývoj Alzheimerovy nemoci v mozku nebo růst patogenních bakterií.

Nobelovu cenu za fyziku získali průkopníci moderních komunikací

Letošní Nobelova cena za fyziku putuje do rukou vědců, kteří umožnili vznik současné podoby internetu a digitální fotografie. Charles Kao ji získal za objev, jak optickými vlákny rychle přenášet data na velké vzdálenosti, a George Smith s Willardem Boylem za vynález čipu, který je základem všech digitálních fotoaparátů.

Nobelovu cenu za lékařství získali tři američtí biologové

Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získali američtí biologové Elizabeth Blackburnová, Carol Greiderová a Jack Szostak za výzkum v oblasti chromozomů, který přispěl k vysvětlení procesu stárnutí a je využitelný v boji s rakovinou.