Vyplývá to z nejnovější aktualizace Červeného seznamu ohrožených druhů, který sestavuje Mezinárodní svaz pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN). O změnách informovala agentura AFP.

Seznam více než 61.900 rostlinných a živočišných druhů sestavuje mezinárodní organizace se sídlem ve Švýcarsku podle míry, do jaké je ohroženo jejich přežití. Podle letošní aktualizace hrozí vyhynutí 25 procentům savců.

IUCN upozorňuje především na osud nosorožců. Tato zvířata se stávají obětí pytláků, kteří v honbě za nosorožčími rohy ohrožují jejich populaci. Celosvětovou poptávku po rozích živí především dávná asijská víra, že prášek namletý ze zrohovatělého výrůstku léčí celou škálu nemocí.

Celkem prý početní stav bílých a černých nosorožců stoupal, některé poddruhy však byly více než jiné vystaveny řádění pytláckých gangů. „Měly tu smůlu, že se nacházely v místech, kde jsme prostě nedokázali zajistit nutnou ochranu,“ řekl BBC šéf komise IUCN pro zachování druhů Simon Stuart.

Nosorožec tuponosý na pokraji vyhynutí

Za vyhubený tak IUCN oficiálně prohlásila nosorožce dvourohého severozápadního (Diceros bicornis longipes), poddruh takzvaného nosorožce černého. Na pokraji vyhynutí je nosorožec tuponosý severní (Ceratotherium simum cottoni), poddruh takzvaného nosorožce bílého ze středních částí Afriky. Podle seznamu je v ohrožení také 40 procent suchozemských plazů na Madagaskaru. Na jejich ochranu by však prý měly vzniknout nové oblasti.

Jako úspěšný příklad záchrany odborníci uvádí případ koně Převalského, který je nyní jediným žijícím druhem divokého koně. Za vyhynulý byl prohlášen v roce 1996. Díky chovatelským programům se ale vrátil do volné přírody, kde jeho populace v současnosti podle odhadů přesahuje 300 kusů.

Na návratu koně do původní domoviny se podílela také pražská zoo, kde má chov tohoto koně dlouholetou tradici. Letos 14. června zoo přepravila do Mongolska čtyři zvířata – jednoho hřebce a tři klisny.

Více čtěte ZDE