V Pekingu se v neděli na dvoudenní konferenci s čínským prezident Si Ťin-pchingem sešlo 29 hlav států a vlád, včetně delegace s českým prezidentem. Oslavy megaprojektu čínské zahraniční politiky se ale kromě Zemana nikdo jiný z prezidentů Evropské unie nezúčastnil.

"Význam projektu je spíše v Asii, než v Evropě," zhodnotil pro Českou televizi ekonom Michal Mejstřík. „Čínské investice v Česku ve srovnání s americkými jsou úplně minimální," uvádí. Podle listu Finacial Times čínské investice do zemí EU představují ze všech investic jen osm procent.

Stezka se Česku nevyhne

Jako zázemí pro projekt čínské zahraniční politiky v Česku má být pobočka čínské banky ICBC (Industrial and Commercial Bank of China). Licenci na zřízení pobočky předal guvernér České národní banky Jiří Rusnok v Pekingu v sobotu. Po Bank of China se jedná již o druhou čínskou banku na tuzemském trhu.

Čína totiž firmám, které se chtějí do projektu zapojit, poskytuje nízkoúročné půjčky. Banka tak má projekt nastartovat.

Zemana projekt fascinoval. „Byl bych rád, kdyby nová Hedvábná stezka alespoň jednou svojí větví vyústila právě v Česku," řekl pro čínská média.

Z infrastrukturních projektů se Česka týkají například investice čínské společnosti China Eastern do pražského letiště.

Největší čínská investice v Evropě je však stavba dálnice z Bělehradu do Budapeště. Projekt za 2,9 miliard dolarů má ale zpoždění.

Jeden pás, jedna cesta

Jak píše týdeník The Economist Čína do projektu dává ročně 150 miliard dolarů, které plynou do 68 členských zemí projektu. V neděli Si Ťin-pching přislíbil 124 miliard dolarů (asi tři biliony korun). Tyto prostředky chce Čína zhodnotit nejen ekonomicky, ale i politicky.

Síla starého příběhu

Hedvábí, koření, slonovina, nebo střelný prach. To byly komodity, se kterými se obchodovalo v době západní expanze čínské dynastie před dvěma tisíci lety. Symbolické navázání na karavany asijských obchodníků má projektu dodat auru výjimečnosti. Použít historický kontext starého příběhu je jednoduší, než stavět na zelené louce.

Podle Asociace pro mezinárodní otázky megaprojekt vznikl v roce 2013 tak, že Si Ťin-pching nejprve oznámil název projektu a až později se začal účelově hledat jeho obsah. Hledání kontinuity slávy staré Číny má svůj jasný význam.

Sporné otázky projektu

Čína si od své technologické a stavařské expanze slibuje vyřešení problémů vlastní ekonomiky, otevře tím nové trhy pro vlastní firmy. Po nové infrastruktuře budou moci putovat čínské exportní suroviny – hlavně stavební materiály a ocel.

V Asii je zatím železnic, dálnic a ropovodů málo, země jako Kazachstán, nebo Kyrgyzstán tak projekt vítají. Post sovětská centrální Asie je ale region o kterém vždy investoři pochybovali. Jak píše The Economist, většina staveb je zatím v červených číslech.

Navíc nově zvolené vlády na Srí Lance a Myanmaru už odmítají plány, které jejich předchůdci dojednali.

Si Ťin-pching chce změnit geopolitiku

Podle Economistu jde v globálním světě o jediné: vytvořit mocenské centrum Euroasie s dominancí Číny, které bude konkurovat centru transatlantickému v čele s USA. Čína tím tak jednoznačně dává najevo své ambice stát se globálním vůdcem. Neúčast západních politiků na oslavě megaprojektu v Pekingu tak tento fakt potvrzuje.

Příští summit o Nové hedvábné stezce Si Ťin-pching oznámil na rok 2019. Pokud jeho realizace nebude probíhat podle plánů, bude to obrovský neúspěch jeho zahraničního úsilí.

Zdroj: Youtube

Některé projekty Hedvábné stezkyRychlostní silnice Kazaň – MoskvaMinulý rok čínští stavaři vyhráli kontrakt za 375 milionů dolarů na stavbu dálnice mezi ruskými městy. Celkové investice se ale odhadují na 16,7 miliard dolarů.
Středoasijský plynovodPlynovod páteřní cesty plynovodu přes Uzbekistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán do Číny stál přes sedm miliard dolarů. Rourou proudí plyn z Turkmenistánu do Číny. V plánu je navýšení objemu přepravy.
Železniční spojení do TeheránuSmlouva se západními zeměmi o omezení íránského jaderného programu z roku 2015 umožnil spolupráci s francouzskými a německými firmami na modernizaci íránských železnic. První vlak z Číny dorazil s velkou slávou do Teheránu v únoru 2016. Nové železniční spojení posílilo obchod mezi oběma zeměmi.

Zdroj: Financial Times