Na konci června 1922 pravicoví extremisté z Organizace Consul zavraždili německého ministra zahraničí Walthera Rathenaua, který byl Einsteinův dlouholetý přítel a stejně jako slavný fyzik Žid. Berlínská policie po atentátu Alberta Einsteina upozornila, že může být dalším cílem na seznamu extremistů.

Einstein uprchl z Berlína a ukryl se v severním Německu. V srpnu 1922 pak poslal ručně psaný dopis své milované mladší sestře Maje, ve kterém jí varoval před hrozbou narůstajícího nacionalismu a antisemitismu v Německu. „Přichází ekonomicky a politicky temné časy a já jsem rád, že se od toho všeho dostanu,“ napsal v dopisu.

V té době přitom ještě zbývalo téměř 15 měsíců do pivního puče v Mnichově, při kterém se Adolf Hitler pokusil násilně převzít moc v Bavorsku, a více než 10 let do jeho nástupu do funkce německého kancléře.

„Tento dopis nám odhaluje myšlenky, které procházely Einsteinovou myslí a srdcem ve velmi předběžné fázi nacistického teroru,“ řekl Meron Eren, spoluvlastník jeruzalémského aukčního domu Kedem Auction House, který dopis získal a umožnil agentuře AP do něj nahlédnout předtím, než bude nabídnut do prodeje. „Vztah mezi Albertem a Majou byl velice speciální a blízký. Dodává Einsteinovi jako člověku další rozměr a větší autenticitu jeho spisům,“ dodal Eren.

Dopis, který nemá žádnou zpáteční adresu, Einstein pravděpodobně napsal v severoněmeckém přístavu Kiel předtím, než se vydal na dlouhé přednáškové turné po Asii.

„Daří se mi velmi dobře, navzdory všem antisemitům mezi německými kolegy. Jsem zde velice samotářský, bez hluku a bez nepříjemných pocitů. Vydělávám peníze převážně nezávisle na státu, takže jsem skutečně svobodný člověk,“ napsal. „Vidíš, stal jsem se nějakým druhem potulného kazatele. To je v první řadě příjemné a v druhé řadě nezbytné,“ pokračoval. Později téhož roku obdržel Nobelovu cenu za fyziku.

Zachycuje stav Einsteinovy mysli

Podle Ze’eva Rosenkrantze z Kalifornského technologického institutu nebyl dopis Einsteinovým prvním varováním před nacisty, ale zachycoval stav jeho mysli na důležité životní křižovatce po Rathenauově vraždě a během „vnitřního vyhnanství“, do něhož se sám uchýlil.

„Einsteinovou prvotní reakcí byla panika a snaha opustit Německo nadobro. Během týdne však změnil svůj názor,“ řekl Rosenkrantz. „Dopis odhaluje styl myšlení typický pro Einsteina, podle něhož je nepřípustné podléhat vnějším tlakům. Jedním z důvodů pro změnu názoru mohla být snaha potlačit sestřiny obavy. Dalším pak, že se mu možná nelíbilo připustit si, že je ovlivňován vnějšími faktory,“ dodal.

Když se nacisté dostali k moci a začali přijímat první protižidovské zákony, snažil se Einstein bojovat i za ostatní židovské vědce. Nacisté odmítli Einsteinovu průlomovou práci, včetně jeho teorie relativity, jako „židovskou fyziku“.

V roce 1933, kdy se Hitler stal německým kancléřem, se Einstein vzdal německého občanství. Odstěhoval se do Spojených států, kde žil až do své smrti v roce 1955.

Světoznámý fyzik odmítl nabídku stát se prvním prezidentem nově založeného státu Izrael, ale zanechal své písemnosti a soukromé dokumenty Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Ta byla otevřena v roce 1925 a historicky první přednášku na ní měl právě Albert Einstein.