Muži v kardinálském purpuru jsou ale nyní mnohem konzervativnější, evropštější a „římštější" než v roce 2005, kdy konkláve na papežský stolec vybralo Josepha Ratzingera. Píše o tom agentura Reuters.

Benedikt sám vybral více než polovinu kardinálů, kteří v březnu budou po jeho rezignaci volit jeho následovníka. Zbytek kardinálů dostalo pověření ještě v éře Jana Pavla II., který však se svým německým nástupcem sdílel ideu návratu k pravověrným tradicím.

Odpor k potratům

Oba poslední papeži hleděli na to, aby noví kardinálové ctili klíčové katolické doktríny, jako je podpora kněžského celibátu a odpor k potratům, antikoncepci, ženským kněžím a svazkům homosexuálů.

Věrnost konzervativnímu směřování je tedy podle všeho zaručena a kardinálové se při volbě zaměří spíše na otázku věku či národnosti. „Hlavní otázka je, zda si přejeme delší pontifikát, anebo ne," tvrdí 62letý kardinál Kurt Koch, hlava Papežské rady pro jednotu křesťanů. On sám také připouští, že si umí představit papeže z Afriky nebo Latinské Ameriky.

Mladým lidem

Americký kardinál Theodore McCarrick si zase myslí, že nový papež musí především být schopen předávat církevní poselství mladým lidem. „Nepotřebujeme nutně nějakou rockovou hvězdu, ale musí to být někdo, kdo umí mluvit s mladými," tvrdí 82letý kardinál, který se tentokrát konkláve nezúčastní, protože překročil věkový limit 80 let.

Mezi možnými papežskými kandidáty zatím není žádný jasný favorit a volba je mnohem otevřenější než při posledním konkláve, které Joseph Ratzinger jasně ovládl.

Pětaosmdesátiletý Benedikt, který je po 700 letech prvním papežem, jenž se odhodlal rezignovat, odstoupí z čela církve 28. února. Celkem 117 kardinálů, kteří budou vybírat jeho nástupce, se na konkláve v Sixtinské kapli sejde pravděpodobně v půli března.

Noví kardinálové

Věkové omezení a maximální možný počet 120 volitelů znamená, že papež může jmenovat nové kardinály v souladu s tím, jak ti starší postupně překračují hranici 80 let. Benedikt během svého pontifikátu jmenoval 67 kardinálů, což je 57,3 procenta celého elitního voličského sboru. Tedy skoro dvě třetiny, jež jsou pro zvolení papeže nutné.

„Je velice výjimečné, že tuto většinu dokázal vytvořit za osm let," myslí si Robert Mickens, vatikánský korespondent britského katolického týdeníku The Tablet. Podle něj ale tato většina má jen velmi málo společného. Jsou mezi nimi charismatičtí kazatelé, jako třeba manilský kardinál Luis Tagle, jiní se zase drží od veřejnosti dál a působí spíše suchopárně.

Ztráta věřících

Každopádně jsou noví kardinálové jmenovaní za Benediktovy éry poměrně konzervativní, což někdy vzbuzuje obavy. „Bojím se, protože můžeme ztratit věřící, pokud se budeme posouvat příliš doprava," říká jeden z kardinálů. „Pokud budeme znít jako konzervativní politici spíše než jako křesťané, bude to pro církev zlé," domnívá se.

Ze 117 volitelů jich těsná většina 61 pochází z Evropy, v roce 2005 bylo Evropanů 58. Vůbec nesilnějším národem jsou Italové, ti mají mezi kardinály 28 zástupců, tedy o osm víc než před osmi lety. Jen devět z těchto 28 Italů ale působí jako arcibiskupové, zbytek jsou představitelé Papežské kurie, která má v konkláve celkem 39 volitelů – o 11 víc než v roce 2005.

Kritika mezi kardinály

Právě převaha Italů a představitelů kurie mezi kardinály někdy vyvolává kritiku, protože složení kardinálského sboru pak neodráží rozložení věřících. I když 42 procent všech katolíků žije v Latinské Americe, má tento region jen 19 volitelů. Brazílie má pětkrát více věřících než Německo, ale volitelů má méně.

To vše může hrát během konkláve roli, kardinálové ale také čekají na jakýkoli náznak od Benedikta XVI., který by mohl diskrétně doporučit svého nástupce. Vzhledem k tomu, že papež rezignoval kvůli špatnému zdraví a nedostatku sil, ale vlastně už jedno doporučení vydal: ve světle jeho rozhodnutí by měl papež být relativně mladý, možná šedesátník.