Když Severokorejec Jayden poprvé zasedl k internetu, byl překvapen, co vše se může dočíst. „Dostal jsem se k informacím, které mě doslova osvítily. Každý den pro mě byl překvapením, protože jsem získal zcela nový pohled na svět. Byl jsem z toho smutný i veselý zároveň,“ říká.

Odmítá ale, že by v jeho domovině nebyl prostor pro zábavu. „Ve svém volném čase jsem hrál fotbal, počítačové hry nebo sledoval filmy,“ říká pro BBC. „Existovala jistá omezení o tom, co se smí a nesmí dělat. Mnoho her či filmů bylo ilegálních, dělal jsem to ale tajně,“ vypráví. 

Ve skutečnosti v KLDR trh se zábavní vzkvétá, uvádí zpráva Reportérů bez hranic.

„Nejpopulárnější mezi Severokorejci je to, co není povoleno. Mnoho z nich tajně sleduje zahraniční média, zejména jihokorejská dramata,“ vysvětluje jeden z autorů reportu James Pearson. 

Ne všechna zábava je ale konzumována potají. Způsob trávení volného času se mění. „Vzestup takzvaných donju, neboli pánů peněz vytvořil novou střední třídu, která má žízeň po zábavě, utrácení a spotřebním zboží,“ vysvětluje. 

V Pchjongjangu zažívají boom obchodní centra a nejrůznější sportovní a kulturní události. V hlavním městě vyrostly za posledních několik let aquaparky, sportoviště či akvárium pro delfíny. Potvrzují to satelitní snímky.

„Satelitní snímky jsou jednou z nejlepších možností, jak monitorovat změny, které cizinec jinak nezahlédne,“ říká Curtis Melvin, který se výzkumem satelitních snímků několik let zabývá. „Umožňují nám sledovat změny v dopravě, infrastruktuře i distribuci energií. Můžeme je pak porovnávat způsobem, který ještě před deseti lety nebyl možný,“ dodává.

„Od té doby, co Kim Čong-un převzal v roce 2011 moc po svém otci, začal v hlavním stavět nové moderní budovy, které výrazně změnily charakter Pchjongjangu. Zaměřil se na projekty, které zvyšují životní standardy lidí, jako nové bytové domy, akvárium s delfíny, nové obchody, sportovní centra, zábavní parky, aquaparky, 3D kina a lyžarský areál. Některé z nich stojí i v dalších městech,“ říká.

„Určitě bude jeho plánem modernizovat Pchjongjang a vytvořit z něj ukázku 21. století. Lidská práce je prakticky zdarma a materiál se nemusí dovážet z daleka,“ vysvětluje Andray Abrahamian z centra korejských studí z kalifornské univerzity.

Tuto zábavu si mohou ale dovolit pouze bohatí lidé ve městech. „Když patříte k privilegovaným, můžete hrát squash, chodit na jógu a užívat si italské či japonské jídlo v restauracích či kavárnách,“ dodává. 

Lidé mimo hlavní město ale žijí v jiném světě. „Pracují těžce. Zemědělci stěží naplňují kvóty. Mnoho z nich nemá ani pořádný přístup k pitné vodě či dokonce elektrice. Rozdíl mezi bohatými a chudými se obrovsky zvětšuje,“ doplňuje.