Pouzdro o výšce 185 centimetrů, šířce 165 centimetrů a délce neuvěřitelných 265 centimetrů  bylo pohřbeno v hloubce zhruba pěti metrů spolu s alabastrovou hlavou muže, jehož rysy však byly zničeny natolik, že ho není možné blíže identifikovat. K objevu došlo prvního července během rutinní archeologické inspekce na místě stavby. V příspěvku na sociální síti Facebook o tom informovalo egyptské ministerstvo památek.

V Egyptě panují přísné zákony na ochranu a zachování národních památek. Podle zákona o památkách jsou totiž všechny historické artefakty považovány za majetek státu. 

Archeologové podle CNN datují místo nálezu přibližně do období vlády dynastie Ptolemaiů mezi lety 305 a 30 před naším letopočtem. Nejznámější zástupkyní této dynastie je královna Kleopatra VII., kterou na trůn dosadil slavný římský diktátor Julius Caesar. Po její smrti v roce 30 před naším letopočtem se Egypt stal součástí Římské říše.

Nálezy starořeckých a staroegyptských artefaktů nejsou v oblasti Alexandrie, domova slavného makedonského vládce Alexandra Velikého, ničím výjimečným. Narozdíl od ostatních starověkých egyptských hrobek, které jsou většinou nalezeny otevřené a vykradené, však dva tisíce let starý sarkofág zůstal nedotčený.

Vrstva spojovací hmoty mezi víkem a tělem sarkofágu podle dokotra Aymana Ashmawyho, hlavy egyptského vládního odboru pro starověké památky, naznačuje, že dosud nebyl nikým otevřen.

Předpokládaná nedotčenost objevené hrobky tak poskytuje archeologům vzácnou příležitost studovat její obsah. Podle místních médií bude nutné velký sarkofág vyzdvihnout pomocí těžké techniky a převézt na specializované archeologické pracoviště, kde bude následně otevřen a prozkoumán.

V letošním roce se přitom nejedná o první zajímavý objev archeologů. V dubnu se uprostřed pouště v lokalitě Al-Salam podařilo objevit vzácný řecko-římský chrám, který by mohl pomoci odhalit tajemství oázy Siwa, jednoho z nejodlehlejších sídel na území Egypta.