Andrej Kiska skončí v červnu jako prezident, ve slovenské politice ale končit nehodlá. Ba naopak. Povzbuzen úspěchem „svojí“ kandidátky Zuzany Čaputové, která i s jeho otevřenou podporou vyhrála minulou sobotu prezidentské volbya stane se jeho nástupkyní v úřadu hlavy státu, oznámil založení nové strany.

Převaha opozičních stran

„Slovensko chce změnu. Prezidentské volby jsme vyhráli, teď musíme vyhrát i ty parlamentní. Proto založím politickou stranu. Chci spojit slušné a ochotné lidi a změnit naši zemi k lepšímu,“ uvedl Kiska v krátkém videu na svém facebookovém profilu.

Prezident musí být nadstranický, a proto další podrobnosti o nové politické straně Kiska zveřejní až po skončení mandátu po 17. červnu, kdy ho v prezidentském paláci oficiálně vystřídá Zuzana Čaputová. „Přidejte se. Je nás víc,“ vyzval Kiska k podpoře své nové politické formace.

Kiskův projekt, o kterém se na Slovensku mluví už dlouhé měsíce, může u našich východních sousedů přinést nové politické zemětřesení. Země se totiž otřásá už nyní, kdy úspěch Zuzany Čaputové, místopředsedkyně nové liberální strany Progresivní Slovensko, vystřelil její politickou formaci na druhé místo politických žebříčků.

Podle úterního průzkumu agentury AKO sice stále vede vládní Směr Roberta Fica s necelými dvaceti procenty, ale dvojblok Progresivní Slovensko – Spolu má už 14,4 procenta hlasů a nechává za sebou euroskeptickou Svobodu a Solidaritu (SaS) europoslance Richarda Sulíka s 12,9 procenta.

Z průzkumu vyplývá jasná převaha opoziční strany, byť sestavování vlády by vzhledem k nepříliš přátelským vztahům mezi lídry opozičních formací nebylo jednoduché. Na druhé straně je silně spojuje cíl odstavit od moci Roberta Fica a jeho Směr, který s krátkou přestávkou vládne zemi už téměř patnáct let.

Mnoho otazníků

Je velkou otázkou, co s tím udělá Kiskův projekt. Popradský rodák přes pokles popularity, daný i daňovým skandálem kolem financování prezidentské kampaně, zůstává nejdůvěryhodnějším politikem v zemi. 
Mnoho Slováků je také přesvědčeno, že údajné daňové podvody jsou jen politickou pomstou současné vládní garnitury za to, že se Kiska angažoval poslední rok na straně opozice a podpořil tu část veřejnosti, která volá po odchodu Směru. Jeho předseda, expremiér Fico, pak Kisku v minulých měsících opakovaně za snahu přejít z prezidentského úřadu do stranické politiky kritizoval.


Kiskovým projektem nové strany není nadšena ani SaS, která byla několik let nejsilnější opoziční stranou. „Demokratické strany, které se musí spojit, aby odstavily od moci Směr a extremisty, budou mezi sebou svádět ještě větší zápas o voliče,“ uvedlo včera vedení této strany. Podle politologa Grigorije Mesežnikova může ale na-opak dojít k zakládání širokých předvolebních koalic, které by mohly úspěšně konkurovat Směru Roberta Fica. Ten prohlašuje, že i on chce v čele své strany znovu vyhrát parlamentní volby v březnu příštího roku.

„Kolem Kiskova projektu je ale stále mnoho neznámých včetně další politické role Kisky samotného,“ dodává Mesežnikov.