Guterres má relativně „nudný", i když profesně bohatý životopis. Narodil se 30. dubna 1949 v Lisabonu v úřednické rodině a dá se tedy konstatovat, že úředničina ho provází celý dosavadní život. Přesto, že vystudoval elektrotechniku na lisabonské Katolické univerzitě, kde také několik let učil. V roce 1974, kdy se Portugalsko v takzvané karafiátové revoluci zbavilo diktatury, vstoupil mladý António do Socialistické strany a zvolna stoupal ve stranické hierarchii.

Guterres rozhodně nepatří 
k nacionalistickým a separatistickým typům, i to je jeho výhoda pro funkci generálního tajemníka OSN. 
V roce 1976 se stal poslancem za socialisty a mimo jiné působil v komisi pro evropskou integraci, která připravovala vstup země do Evropského společenství.

Na přelomu 80. a 90. let předsedal parlamentnímu klubu socialistů a v únoru 1992 byl jako jediný kandidát zvolen do čela strany.

S Bohuslavem Sobotkou v jednom klubu

Už tehdy pracoval na své mezinárodní kariéře. V letech 1999 až 2005 byl totiž dokonce předsedou Socialistické internacionály. Tedy stejného „klubu", jehož členem je i český předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

António Guterres, který patří k nové generaci socialistů akceptujících tržní hospodářství, tehdy ve funkci stranického generálního tajemníka nahradil Jorgeho Sampaia. Byla to výměna nadmíru kolegiální. V roce 1996 pomohl Guterres Sampaiovi do prezidentského křesla.
Kancelář předsedy kabinetu opustil Guterres po pouhých šesti letech, jeho socialisté vydrželi u moci jen do předčasných voleb 
v březnu 2002, které prohráli.

Předchůdce dostal pochvalu od Obamy

Významnou kapitolou jeho kariéry se stalo jmenování do funkce Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v roce 2002. Vstupoval do ní ve „šťastném" období. Počet lidí prchajících ze svých domovů byl nejnižší za několik desítek let – asi 8,5 milionu. Když pozici v prosinci 2015 opouštěl, UNHCR jich evidoval už přes 16 milionů.

Guterres je podle ČTK od roku 2001 podruhé ženatý, jeho první manželka zemřela v lednu 1998, deset měsíců poté, co podstoupila transplantaci jater. Má syna Pedra a dceru Marianu.

Portugalec střídá o pět let staršího Jihokorejce Pan Ki-muna, založením také úředníka. Odborníci hodnotí Ki-muna jako schopného a klidného vyjednávače, podle kritiků byl smířlivější vůči zemím porušujícím lidská práva. Pochvalu si Pan Ki-mun vysloužil třeba od Baracka Obamy. Ten ocenil jeho škrty ve výdajích OSN a vyšší zastoupení žen ve vedoucích funkcích organizace. Ale také jeho podíl na obnově Haiti poničeného 
v roce 2010 zemětřesením.

Pavel Hrabica