Případ se týká duchovního Lawrence Murphyho, který v letech 1950-74 pracoval v prestižní škole pro neslyšící děti. Tehdejší arcibiskup v Milwaukee Rembert Weakland poslal v roce 1996 kardinálu Ratzingerovi jako tehdejšímu šéfovi Kongregace pro nauku víry dva dopisy o Murphyho případu, ale nedočkal se odpovědi.

Již se kál ze svých skutků

Po osmi měsících obdržel od druhého muže kongregace kardinála Tarcisia Bertoneho pokyn, aby zahájil utajený církevní proces, který by Murphyho zbavil kněžského úřadu. Kardinál Bertone ale podle amerického listu proces zastavil, když sám Murphy poslal Ratzingerovi dopis, v němž proti procesu protestoval. Argumentoval tím, že proces je nepatřičný, protože se již kál ze svých skutků, jeho zdraví není pevné a věc je promlčená. Listiny, které má The New York Times k dispozici, neobsahují případnou Ratzingerovu odpověď.

The New York Times získal dokumenty přesto, že se je církev snažila utajit. Redaktorům je dodali právníci pěti Američanů, kteří v Murphyho případu žalují milwaukeeskou arcidiecézi. Murphy nebyl nikdy souzen ani církevně potrestán, jeho skutky ignorovala i policie. Tři wisconsinští arcibiskupové byli o jeho činech informováni, ale nikdo z nich případ neoznámil. Murphy byl tiše přeložen do jiné diecéze, kde žil dalších 24 let mezi dětmi ve školách a nápravných zařízeních. Zemřel v roce 1998.

Americký deník požádal o komentář mluvčího Vatikánu Federika Lombardiho, který případ označil za "tragický". Dodal, že Vatikán o záležitosti nevěděl do roku 1996, kdy už se jím světské úřady dávno nezabývaly. Kanonické právo podle něj nepřepokládá automatický trest. Murphyho zdravotní stav a skutečnost, že šlo o obvinění staršího data, mohly podle Lombardiho ovlivnit tehdejší církevní rozhodování.