"Co bych poradil mladým lidem, kteří chtějí vstoupit do světa vědy? Měli byste to udělat pro lásku k vědě a proto, že vás fascinuje," prohlásil na tiskové konferenci po udělení Nobelovy ceny za fyziku její čerstvý laureát James Peebles.

Peebles vysvětlil lidem počátky vesmíru

Peebles byl podle oficiální tiskové zprávy zveřejněné na stránkách Nobelovy ceny oceněn za své studie oblasti fyzikální kosmologie, které obohatily celé výzkumné spektrum a položily základ pro transformaci kosmologie od pouhých spekulací k vědě, jíž prošla v posledních 50 letech. Právě Peebles vytvořil teoretický rámec, který je základem našich současných představ o vesmíru. Vesmír od jeho prvních okamžiků popisuje model Velkého třesku, k němuž mělo dojít bezmála před 14 miliardami let. Podle této teorie byl vesmír v té době extrémně horký a hustý, od té doby se rozšiřuje a stává se stále větším a chladnějším. Průhledným se stal zhruba 400 tisíc let po Velkém třesku, kdy si jím našly cestu paprsky světla. Toto pradávné záření se podle vědců nachází i dnes všude kolem nás a skrývá v sobě mnohá tajemství vesmíru.

Nobelova cena.
První Nobelovka zná vítěze. Vědci popsali, jak buňky vnímají přítomnost kyslíku

Peebles dokázal pomocí svých teoretických nástrojů a výpočtů tyto stopy ranného vesmíru rozpoznat, vysvětlit, a dojít tak k objevům nových fyzikálních procesů. "Výsledky nám ukázaly vesmír, z něhož známe pouze pět procent jeho obsahu, hmotu, tvořící hvězdy, planety, stromy - a nás. Zbylou část, 95 procent, tvoří naopak neznámá temná hmota a temná energie. Tato záhada představuje výzvu pro moderní fyziku," uvádějí organizátoři Nobelovy ceny.

Před 24 lety objevili Mayor s Quelozem první exoplanetu

Psal se říjen roku 1995, když astronomové Michel Mayor a Didier Queloz spatřili v observatoři Haute-Provence v jižní Francii pomocí na míru vyrobených nástrojů planetu 51 Pegasi b, plynnou kouli srovnatelnou s největším plynovým obrem Sluneční soustavy, planetou Jupitere. Šlo o první objevenou exoplanetu, tedy planetu mimo naši Sluneční soustavu, která v naší "domovské" galaxii, tedy na Mléčné dráze, obíhá jinou hvězdu než Slunce. 

Vizualizace černé díry
Supermasivní černá díra ve středu Mléčné dráhy předvedla ohromnou světelnou show

Tento objev vyvolal revoluci v astronomii a vedl k odhalení dalších více než čtyř tisíc exoplanet na Mléčné dráze. "Tyto podivné nové světy neuvěřitelného množství velikostí, tvarů a oběžných drah zpochybňují naše ustálené názory na planetární systémy a nutí vědce, aby přehodnotili své teorie o fyzikálních procesech vedoucích ke vzniku planet. S mnoha plánovanými projekty, zaměřenými na hledání nových exoplanet, můžeme konečně najít i odpověď na věčnou otázku, zda se někde ve vesmíru nachází jiný život," píše se v tiskové zprávě k udělení Nobelovy ceny.

Exoplaneta K2 18b, zobrazená v popředí, může být první planetou nalezenou v jiné hvězdné soustavě, v jejíž atmosféře nechybí voda, mraky a déšť
Astronomové našli novou exoplanetu: má mraky a zřejmě i déšť

Zpráva dodává, že práce všech letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziku vedla k proměně našich představ o vesmíru. Zatímco teoretické objevy Jamese Peeblese přispěly k pochopení vývoje vesmíru po Velkém třesku, Michel Mayor a Didier Queloz proměnili nám známý vesmír v honitbu, v níž loví neznámé planety. "Jejich objevy navždy změnily naše představy o světě," uzavírají organizátoři Nobelovy ceny.