Přestože má letošní Nobelova cena za fyziku tři vítěze, nerozdělí se rovným dílem na třetiny. Polovinu získal americký fyzik Arthur Ashkin, kterého švédští akademici ocenili za jeho vynález optických pinzet, které umožňují manipulovat pomocí světla s drobnými částicemi.

„Ashkinovy optické pinzety tvoří laserové paprsky, které zachytí částice, atomy a molekuly. Mohou vyšetřovat a manipulovat s viry, bakteriemi a dalšími živými buňkami, aniž by je poškozovaly. Byly vytvořeny nové příležitosti pro pozorování a ovládání soukolí života,“ komentovala akademie své rozhodnutí na oficiálním twitteru Nobelovy ceny.

Francouzský fyzik Gérard Mourou a kanadská fyzička Donna Stricklandová, kteří se podělí od druhou polovinu, obdrželi cenu za svou práci na vývoji velmi, velmi krátkých a velmi intenzivních laserových pulzů.

Technika, kterou oba vědci v 80. letech jako první použili k zesilování laserového svazku, se nazývá CPA (Chirped pulse amplification) a spočívá v časovém rozložení impulsu a jeho následné kompresi po zesílení. Takto upravené laserové impulsy se v současnosti používají v korektivní oční chirurgii.

Nobelova cena za literaturu letos nebude

Jako další bude udělena Nobelova cena za chemii. Vítěz Nobelovy ceny míru pak bude znám v pátek. Naopak Nobelova cena za literaturu letos udělena vůbec nebude. Důvodem je skandál spojený s manželem členky Švédské akademie Katariny Frostensonové Jeanem-Claudem Arnaultem, který byl v pondělí odsouzen na dva roky za znásilnění.

V minulosti přitom Arnaulta obvinilo ze sexuálního obtěžování 18 žen. K některým z těchto napadení přitom mělo dojít přímo na půdě Švédské akademie. Mezi obtěžovanými ženami je podle švédských médií i korunní princezna Victoria.