Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Oáza klidu v bouřlivém Berlíně? Česká vesnice

Berlín – Co mají společného berlínská čtvrť Neukölln a afghánská provincie Herát? Absolutní úpadek civilizace, odpověděl si ještě před několika lety respektovaný německý list Süddeutsche Zeitung.

10.6.2015
SDÍLEJ:

Radnice v městské části Neukölln.Foto: ČTK/imago stock&people

Mezi vysokou kriminalitou a chaosem čtvrti, kde většina obyvatel jsou přistěhovalci, však existuje místo, které platí za oázu klidu. Česká vesnice. Němci ji dnes po renovaci při příležitosti dvacetiletého partnerství mezi Berlínem a Prahou znovu otevírají. Na slavnost dorazí podle serveru berlin.de současná starostka Neuköllnu Franziska Giffeyová a pražská primátorka Adriana Krnáčová. Chybět však nebudou ani děti z jedenácté generace českých přistěhovalců.

Neukölln v současné době připomíná doslova babylón národů. Podle bývalého starosty této berlínské čtvrti Klause Buschkowského tu žijí příslušníci 163 národností.

Konečná stanice

Nálepky, jaké Neuköllnu přisoudily noviny Süd-deutsche Zeitung nebo Spiegel s titulkem Konečná stanice Neukölln, mu vadí. Nemůže však zapřít, že čtvrť skutečně patří mezi problematické lokality německé metropole. Na druhou stranu má Neukölln své kouzlo a z českého pohledu také zajímavou historii.

Místo, kde dnes 85 procent populace tvoří zejména turecké a arabské rodiny, se dříve jmenovalo Rixdorf. Jeho historie se začala psát v roce 1737, kdy pruský král Bedřich Vilém I. povolil osmnácti rodinám českých bratří, celkem asi 350 lidem, aby se v tehdejším Rixdorfu usídlili.

A uvítal je vskutku královsky. Nechal pro ně vystavět devět dvojdomků a poskytl jim četná privilegia. Uprchlíci, kteří byli ve vlasti nábožensky pronásledováni, konečně našli nový domov. Většinou pocházeli z podorlických vesnic Dolní a Horní Čermná. Jejich potomci žijící v České vesnici hovořili až do druhé poloviny 
20. století česky. Dnes tady najdeme například Komenského zahradu a evangelický kostel, 
v němž se konají vánoční koncerty českých hudebníků. Český jazyk vymizel z běžné denní konverzace již ve 30. letech 19. století, ale ještě dlouhé roky byl používán při bohoslužbách.

České kořeny

Česká řeč i kultura zde mají ale stále hluboké kořeny. Objevují se v místních rodinných jménech i názvech ulic, například Jan-Hus-Weg. A městská část Neukölln, která vznikla spojením několika dřívějších vesnic, si dokonce ponechala ve znaku husitský kalich.
Česká vesnice navíc patří 
v Berlíně k vyhledávaným turistickým trasám, včetně Komenského zahrady.

Restaurátoři si dali na pracích opravdu záležet. Byla obnovena historická podoba vesnice a na dlažbu byly použity velké kameny jako v dřívějších dobách, chodníky zdobí mozaiky. Renovace se dočkala i světla na domech.

Neukölln se ovšem také může pochlubit jistým prvenstvím, které má rovněž české kořeny. Místní restaurace 
U České vesnice začala jako první v Německu nabízet pivo z tanku, plzeňský Pilsner Urquell. Potvrzuje to trend, že je v Německu stále oblíbenější české pivo a jeho výrobci do Německa navyšují export. 
V současné době se už pivo 
z tanku čepuje i v dalších restauracích.
O udržení české tradice se 
v Neuköllnu stará Spolek na podporu České vesnice, který provozuje malé muzeum a pořádá pravidelné kulturní akce.

KAMIL POLKO, VILÉM JANOUŠ

Autor: Redakce

10.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obžalovaný Jaroslav Pulpán z Děčína se zpovídá u ústeckého soudu. Je obviněný, že sexuálně obtěžoval nezletilé dívky a poté je vydíral přes internet.
1 17

Sexuálnímu predátorovi hrozí až 12 let vězení, přes internet zneužil 162 dívek

Muž zaútočil na cestujícího.
6

VIDEO: Tramvajového agresora v Ostravě zastavila až namířená zbraň

Nejstarší tvor na světě? Žralok grónský se dožívá 512 let, zjistili vědci

Grónskému žralokovi, který byl před několika měsíci objeven ve vodách Severního Atlantiku, vědci zpočátku přisuzovali věk v rozmezí 272 až 400 let. Nové výzkumy ale ukázaly, že žralok může být ještě mnohem starší – až 512 let. Stává se tak suverénně nejstarším obratlovcem na světě. Informoval o tom časopis Science.

Jediným kandidátem ve volbě šéfa komise pro GIBS je Ondráček

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček bude jediným kandidátem v tajné volbě předsedy sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Žádný poslanecký klub nenavrhl adepta do čela nové ústavní komise, místo proto zatím zůstane neobsazeno.

Prezidentští kandidáti dostanou v pátek čísla. Mohou je využít v kampaních

/ANKETA/ Kandidátům na prezidenta budou v pátek přidělena pořadová volební čísla, jimiž budou označeny hlasovací lístky. Adepti na funkci hlavy státu je také budou moci využít ve volební kampani. Čísla vylosuje Státní volební komise, oznámila dnes mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Odpor české veřejnosti k uprchlíkům se zvětšuje, trvale je nechce skoro nikdo

Češi ve stále větší míře netolerují uprchlíky ze zemí postižených válečným konfliktem. Pouze čtvrtina by je vpustila do republiky, a to ještě pod podmínkou, že se musejí vrátit, jakmile se situace v jejich zemi uklidní. V míře nesouhlasu s jakýmkoli přijímání uprchlíků (tedy nikoli ekonomických migrantů) tak česká společnost předstihla i Poláky. 

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT