Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obama formálně požádal Kongres o schválení útoku na Sýrii

Washington - Americký prezident Barack Obama formálně požádal Kongres o schválení útoku na Sýrii. Zaslal mu návrh zákona povolujícího užití vojenské síly v Sýrii s cílem odstranit potenciál dalších chemických útoků, informoval podle agentury AFP Bílý dům.

1.9.2013 14
SDÍLEJ:

Barack ObamaFoto: čtk

Obama v sobotu oznámil, že USA by měly provést omezenou vojenské akci v Sýrii v reakci na chemický útok z 21. srpna, ale že pro ni bude žádat souhlas Kongresu. Prezident přitom má pravomoc vojenskou akci nařídit bez schválení Kongresem.

Předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner následně sdělil, že dolní komora Kongresu se bude možnou vojenskou akcí USA v Sýrii zabývat v týdnu od 9. září. Mělo by to tedy znamenat, že úder bezprostředně nehrozí.

Šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid později prohlásil, že hlasování by se nemělo uskutečnit později, než v týdnu od 9. září. Reid řekl, že Senát příští týden na toto téma uspořádá veřejná slyšení se zástupci Obamovy administrativy a veřejné i neveřejné informativní schůzky pro senátory.

"Domnívám se, že užití vojenské síly proti Sýrii je oprávněné i nutné," prohlásil Reid, podle něhož se syrský prezident Bašár Asad útokem chemickými zbraněmi dopustil "zvěrstev" na civilistech.

Podle amerických oficiálních zdrojů americký prezident změnil názor ohledně souhlasu kongresmanů se zásahem v Sýrii v pátek. Původně totiž chtěl provést vojenský úder bez souhlasu Kongresu. Prezident poté, co se britský parlament odmítl k americkým vojenským záměrům připojit, dával najevo, že je připraven nařídit akci i jen samotných Spojených států.

Obamova žádost o souhlas Kongresu překvapila poradce

V sobotu oznámené rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy, že požádá o souhlas s vojensým zásahem v Sýrii Kongres, překvapilo dokonce i mnohé jeho poradce. Zrodilo se během páteční konzultace s šéfem jeho kanceláře Denisem McDonoughem, uvedla agentura Reuters. Podle zdrojů Reuters z Bílého domu své rozhodnutí poté Obama obhajoval při dvouhodinové vypjaté debatě s týmem poradců.

Obama již téměř týden naznačoval, že vojenský zásah je jednou z možných odpovědí na údajný chemický útok režimu Bašára Asada, když však svět očekával, že rozhodnutí může být otázkou hodin, začal prezident váhat. V sobotu sice oznámil, že by USA měly podniknout vojenskou akci, zároveň však požádal o její schválení Kongres.

Tento krok, jenž vedl k odložení případného zásahu, překvapil samotné Obamovy poradce, kteří podle informací Reuters nebyli těmi, kdo by mu doporučili požádat o souhlas Kongres. Po páteční třičtvrtěhodinové procházce s McDonoughem po zahradě Bílého domu si Obama svolal bezpečnostní poradkyni Susan Riceovou, jejího zástupce Tonyho Blinkena, zkušeného rádce v záležitostech komunikace Daniela Pfeiffera a další členy poradního týmu, aby jim oznámil svůj pohled na věc.

K opatrnějšímu postoji Obamu podle Reuters přimělo několik věcí. Jednak zamítnutí účasti nejvěrnějšího amerického spojence Británie parlamentem. Zástupci republikánů v Kongresu si rovněž hlasitě postěžovali na to, že s nimi Obama příliš málo konzultuje americkou pozici před potenciální vojenskou akcí. Podle průzkumů veřejného mínění navíc většina Američanů patrně pod vlivem vleklých a krvavých konfliktů v Iráku a Afghánistánu se zásahem nesouhlasí.

Proto se prezident rozhodl vyčkat, což mu podle zdroje Reuters jeho poradci vymlouvali s ohledem na hlavní možné riziko: Kongres může říci ne. To by mohlo dále zpochybnit Obamovu vůdčí roli na Blízkém východě, kde se již nyní ocitl pod palbou kritiky za nepříliš jednoznačnou reakci na vojenský převrat v Egyptě.

Analytici se rovněž domnívají, že Asad může využít nově získaného času k tomu, aby přemístil zbraně do lidnatějších míst Sýrie, což by jejich zničení učinilo výrazně obtížnějším.

Obama je však podle Reuters přesvědčen o tom, že Kongres jeho žádost posvětí i z toho důvodu, že jde o ochranu amerických spojenců Izraele a Jordánska. Také někteří experti považují schválení zásahu kongresmany za velmi pravděpodobné. "Pokud začnou přemýšlet o důsledcích, které by mohlo mít neschválení na (americkou) důvěryhodnost, zvláště ve vztahu k Íránu, pak to ve Sněmovně reprezentantů projde," řekl politolog a bývalý vysoký činitel ministerstva obrany Colin Kahl a dodal, že demokraty ovládaný Senát Obamův krok schválí bezpochyby.

Autor: ČTK

1.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vteřiny dne

Vteřiny víkendu. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Jiří Běhounek.
15

Sjezd ČSSD se uskuteční již v únoru, o post šéfa se hlásí Běhounek

AKTUALIZOVÁNO

Bendl ostrouhal. Soud přepočítal hlasy a ve sněmovně jej střídá Kupka

Na pondělní ustavující schůzi půjde za středočeskou ODS čtveřice politiků ve složení Jan Skopeček, Veronika Vrecionová, Vojtěch Munzar – a Martin Kupka. Původně ohlášené ohájení poslaneckého mandátu historicky prvním středočeským hejtmanem a pozdějším ministrem Petrem Bendlem tedy neplatí. 

AKTUALIZOVÁNO

Motorest u dálnice zřejmě vzplanul od komína. Škoda jde do desítek milionů

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Mohutný požár se obešel bez zranění – a podařilo se zabránit jeho rozšíření. To jsou zřejmě jediné příznivé zprávy spojené s řáděním plamenů, které v sobotu hodinu a čtvrt před polednem zachvátily restaurační provoz v sousedství dálnice D10 u Hlavence na Praze-východ. Tomu, že Motorest 4 kameny, známý i v nedaleké Mladé Boleslavi a v Praze, zachvátil požár velkého rozsahu, už zdaleka nasvědčoval hustý tým valící se ze střechy budovy postavené ve stylu koliby, jímž probleskovaly plameny. Objekt požár zcela zničil i s veškerým vybavením. Škoda se odhaduje na 30 milionů korun.

Na černý trh v Kábulu se prý dostal alkohol, určený původně evropským diplomatům

V afghánském hlavním městě Kábulu se zřejmě na černém trhu prodává nezákonně alkohol, který do Afghánistánu dovezla diplomatická mise EU. Věcí už se zabývají evropští vyšetřovatelé, uvedl mluvčí AFP.

AKTUALIZOVÁNO

Tomáš Hradílek je v nemocnici. Nelze přihlížet smrti vlastního otce, říká dcera

Bývalý disident a ministr vnitra Tomáš Hradílek ukončil po 17 dnech hladovku, kterou držel kvůli opětovné kandidatuře prezidenta Miloše Zemana. Chtěl, aby Zeman již nekandidoval na Hrad. Hradílek s hladovkou přestal na nátlak rodiny, nyní je v péči lékařů. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT