Americký prezident Barack Obama podle deníku The New York Times (NYT) dokončuje novou jadernou strategii Spojených států. Chystá se natrvalo radikálně omezit jejich jaderný arzenál. Zároveň se ale nehodlá vzdát možnosti prvního použití těchto zbraní, uvedl list. Bílý dům se podle něj také chystá zavázat, že nebude vyvíjet nové jaderné zbraně. Vyloučené také údajně není stažení těchto zbraní z Evropy.

Obama v pondělí o nové strategii, jež je podle newyorského deníku v jeho administrativě předmětem vyhrocených debat, bude jednat s ministrem obrany Robertem Gatesem. Svůj postoj k jadernému arzenálu vypracovává každý americký prezident, podle NYT je již nyní jasné, že Obama přehodnotí, či zcela zvrátí některé záměry svého předchůdce George Bushe. Jde například o ukončení vývoje nových jaderných zbraní. Předchozí americká vláda přitom chtěla vytvořit nové taktické nukleární zbraně, jimiž by bylo možné zničit nepřítele ukrytého hluboko pod zemí.

Výrazné snížení amerického jaderného arzenálu je pak v souladu s Obamovými představami o světě bez jaderných zbraní, které nastínil loni na jaře v Praze. Spojené státy by se napříště měly spoléhat na menší, ale vysoce spolehlivý arzenál, když na zdokonalování starých zbraní již nyní vydávají miliardy dolarů. "V dokumentu bude jasné, že se chystá jeho výrazné omezování - v počtu tisíců kusů," řekl newyorskému deníku zdroj z Obamovy administrativy.

Z Evropy pryč

Podle jiných zdrojů z americké vlády je ve hře také možnost, že by Spojené státy z Evropy zcela stáhly své jaderné zbraně. Mají zde prý totiž spíš politický než vojenský význam. V současnosti se tyto zbraně zřejmě nacházejí v Německu, Itálii, Belgii, Turecku a Nizozemsku, uvedly The New York Times.

Zatím není jasné, do jaké míry Spojené státy ohraničí možnost použít jaderné zbraně jako první. Země se ale prý do značné míry hodlá spoléhat na nejaderné způsoby obrany, zejména na systém protiraketové obrany. Jeho součásti měly být původně i v České republice, Obama ale celý systém loni na podzim přehodnotil ve prospěch jeho mobilnější varianty, kterou jsou prý USA schopny rozmístit rychleji. Zároveň do něj chce více zapojit evropské spojence z NATO.

Podle nové strategie by také Spojené státy napříště měly mít nové rakety bez jaderných hlavic, které by jim v rámci nového programu "Rychlého globálního úderu" umožnily preventivní útok například na radikální islámské teroristy ukryté v Pákistánu, anebo útok na Severní Koreu v případě, že by chtěla použít jaderné zbraně. Tyto střely schopné zasáhnout cíl do hodiny by měly být umístěné v nových lokalitách ve Spojených státech, jež možná budou moci kontrolovat Rusko a Čína. Získaly by tak možnost vědět, že střely odpálené z těchto míst, nejsou jaderné.

Obama je pod dvojím tlakem

Demokrat Obama zároveň podle NYT čelí velkému tlaku ve své straně, aby ve strategii uvedl, že jediným účelem amerického jaderného arzenálu je odstrašování možných útoků stejnými zbraněmi. Pentagon s tím ale nesouhlasí. Spojené státy by podle něj měly dát najevo, že jsou jaderné zbraně ochotné použít například i proti hrozbě biologických nebo chemických zbraní. Takové použití jaderných zbraní je přitom součástí předchozí Bushovy doktríny preventivních útoků. Pokud u něj Obama v nějaké podobě zůstane, ztratí tím na levé části politického spektra další body.

Šéf Bílého domu je přitom pod dvojím tlakem. Podle některých kritiků je jeho vize bezjaderného světa tváří v tvář jaderné hrozbě ze Severní Koreje nebo Íránu naivní a nebezpečná. Mnoho Obamových stoupenců zase považuje jeho kroky na tomto poli za příliš opatrné a obává se, že jaderná strategie Spojených států se příliš nezmění, uvedly The New York Times.