Očekává se, že jich v zemi nově nasadí 30.000 až 35.000. Zároveň by ale měl také nastínit, v jakém časovém horizontu Spojené státy chtějí ukončit své angažmá na afghánském bojišti, kde se pro ně v poslední době situace nevyvíjí příznivě.

Velitel aliančních sil v Afghánistánu Stanley McChrystal v září požádal Obamu, aby počet vojáků v zemi zvýšil o dalších 40.000. Šéf Bílého domu se od té doby rozhoduje, zda a případně jakým způsobem tomuto požadavku vyhoví. Podle zdrojů z jeho okolí je pro něj přitom důležitá právě i strategie, jak bojové operace proti povstaleckému hnutí Taliban, které trvají už osm let, postupně předat afghánské vládě.

Z Iráku do konce roku 2011

„Je správné říct, že bude o cílech a časovém horizontu mluvit mnohem příměji než v minulosti a než ve veřejné diskuzi v poslední době,“ citoval deník The New York Times zdroj z Bílého domu. Podle něj nebude případné americké stažení z Afghánistánu vázáno na konkrétní podmínky na bojišti ani nebude mít přesný harmonogram jako postupný odchod amerických jednotek z Iráku. Odtud se USA chtějí stáhnout do konce roku 2011.

Obama ale dá údajně jasně najevo, že Spojené státy chtějí být v regionu významně přítomné delší dobu. Měl by tak uklidnit především Pákistán, který se obává, že by případné vakuum po Američanech v oblasti zaplnil jejich tradiční rival – Indie, podotkl dnes newyorský list.

Podle republikánského senátora Johna Kyla by ale oznámení únikové strategie z Afghánistánu naopak bylo chybou. Podle něj by tak USA spojencům, ale i nepřátelům daly najevo, že v zemi nehodlají zůstat, dokud v ní nedokončí svou misi. Kyl také varoval, že nárůst počtu amerických sil neuspěje, pokud své úsilí v boji proti povstalcům nezvýší samotný Afghánistán i sousední Pákistán.

Strategie

Šéf Bílého domu představí svou dlouho a netrpělivě očekávanou další strategii v Afghánistánu na vojenské akademii ve West Pointu ve středu ve 2:00 SEČ. Podle amerických médií má výběr místa ukázat veřejnosti, že si Obama je vědom, jakou daň v podobě mrtvých vojáků Spojené státy za konflikt platí. Prezident, který afghánský konflikt považuje za jednu ze svých priorit, již počet vojáků v zemi navýšil o 21.000 krátce po svém nástupu do úřadu. Označil to za jedno ze svých nejtěžších rozhodnutí.

V Afghánistánu dosud zahynulo přes 1500 spojeneckých vojáků, z toho více než 900 ze Spojených států. Počet mrtvých se výrazně zvýšil v letošním roce, kdy povstalecké hnutí Taliban zahájilo ofenzivu proti zahraničním silám v Afghánistánu. V zemi dosud zemřeli tři čeští vojáci. Boje si také vyžádaly tisíce civilních obětí.

Deník The New York Times nedávno informoval, že vyslání jednoho vojáka do Afghánistánu přijde americké daňové poplatníky na jeden milion dolarů ročně. Náklady na vyslání například 30.000 vojáků by tedy činily kolem 30 miliard dolarů. Výdaje na válku v Afghánistánu tak v příštím roce pravděpodobně překročí předpokládanou úsporu 26 miliard dolarů díky stahovaní amerických sil z Iráku. Někteří demokraté již proto zvažují, že zavedou zvláštní daň na pokrytí nákladů afghánského konfliktu.

Pokles popularity

Prezidentovo dlouhé rozhodování o Afghánistánu se vedle vysoké nezaměstnanosti a kontroverzní zdravotní reformy považuje za jednu z příčin poklesu jeho popularity, která se podle výzkumů nedávno poprvé ocitla pod 50 procenty. Průzkumy veřejného mínění zároveň ukazují, že většina obyvatel USA si myslí, že v konfliktu již nemá cenu pokračovat.

V Afghánistánu je teď přes 100.000 zahra­ničních vojáků včetně 63.000 Američanů. Českých vojáků jsou tam čtyři stovky. Severoatlantická aliance podle agentury AFP přislíbila Spojeným státům, že do země vyšle dalších 5000 vojáků.