Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obama v Kongresu prosadil svou zdravotní reformu

USA - Americký prezident Barack Obama v neděli v Kongresu zaznamenal historický úspěch, když prosadil svou přelomovou zdravotní reformu. Po několikahodinové debatě s ní souhlasila Sněmovna reprezentantů.

22.3.2010 1
SDÍLEJ:

Zdravotnictví. Ilustrační snímek.Foto: DENÍK/ Jan Šimánek

Největší změna amerického zdravotnictví za několik desítek let by kromě jiného měla zpřístupnit zdravotní péči 31 milionům nepojištěných Američanů. pojištění by tak mělo mít 95 procent obyvatel USA místo současných 85 procent. Senát reformu schválil již loni.

Nemoc nebo neštěstí už žádné sny neohrozí

"Po téměř 100 letech jednání a frustrace, po dekádách snažení a roce nepřetržitého úsilí a debat Kongres Spojených států konečně vyhlásil, že si američtí dělníci, rodiny a malé firmy zaslouží bezpečí vědomí, že v této zemi nemoc nebo neštěstí nemohou ohrozit sny, pro něž celý život pracovali," řekl Obama novinářům. "Takto vypadá změna," uvedl také prezident, pro nějž je schválení reformy dosud největším úspěchem.

Republikáni se ještě největší změnu v americkém zdravotnictví od roku 1965, kdy byly za prezidenta Lyndona Johnsona přijaty zdravotní programy pro chudé a seniory, snažili zvrátit. Ve sněmovně se tak hlasovalo o tom, zda se zákon nevrátí k projednání do výboru. Republikáni ale neuspěli, a Obama tak reformu může podepsat. Šéf Bílého domu zatím neprozradil, kdy tak učiní. Demokraté schválení reformy přijali skandováním prezidentova hesla z volební kampaně "Yes, we can! (Ano, dokážeme to!)".

Výhrady k senátní verzi

Sněmovna jednala i o balíčku změn k reformě, jímž podmínila svůj souhlas se zákonem. Hlasovala totiž o senátní verzi reformy, k níž členové sněmovny mají částečné výhrady. Změny schválila, nyní je bude muset přijmout ještě Senát. Očekává se, že by tak mohl učinit v úterý. Sněmovna se sešla v neděli odpoledne místního času k sérii jednání a hlasování, jež rozhodla o osudu priority domácí politiky prezidenta Obamy. Šéf Bílého ze zdravotní reformy učinil klíčovou záležitost svého prvního roku v prezidentském úřadu, a spustil tak zhruba roční bouřlivou diskusi, jež hluboce rozdělila zemi. Podle některých analytiků je jednou z příčin Obamovy klesající popularity.

Demokraté k prosazení zákona potřebovali 216 hlasů. Ve sněmovně sice mají pohodlnou většinu 235 ze 435 křesel, část jejich poslanců ale nesouhlasila s některými ustanoveními senátní verze zákona. Zákon nakonec podpořilo 219 demokratů, z republikánů pro něj nehlasoval nikdo. Citlivou byla především otázka využití federálních peněz na potraty, které verze reformy schválená v Senátu do určité míry umožňuje. Obama nakonec slíbil, že vydá exekutivní příkaz, který by měl úhradě potratů z federálních prostředků zamezit. Zajistil si tím podporu bloku poslanců, kteří jsou proti potratům. Dlouhodobá federální politika v USA zakazuje pomoc při potratech s výjimkou zákroku v důsledku znásilnění, incestu či v případě, že je ohrožen život matky.

Povinné pojištění

Reforma bude americké zdravotnictví měnit postupně během několika příštích let. Většina Američanů se tak za několik let bude muset pojistit povinně, jinak budou platit pokuty. Poslední ustanovení, spotřební daň z nejdražších pojistek, pak vejde v platnost v roce 2018. Náklady na reformu činí 940 miliard dolarů během následujících deseti let. Neměly by ale zvýšit zadlužení Spojených států, naopak vládě podle odhadů během příštích 20 let ušetří přes bilion dolarů.

Obama v reformě sleduje tři hlavní cíle. Kromě zákazu pojišťovnám odepírat lidem pojištění, odmítat proplácet péči a účtovat si za ni neodůvodněně vysoké částky jde o vytvoření zvláštní burzy, na níž by pojišťovny zveřejňovaly své nabídky, a Američané by si tak na ní mohli koupit pojištění levněji než nyní. Pokud by ani v takovém případě na pojištění nedosáhli, získali by na jeho pořízení daňovou úlevu. Posledním cílem je snížení celkových nákladů na zdravotnictví.

Téměř stovka telefonátů a jednání

Šéf Bílého domu kvůli hlasování o reformě odložil cestu do Asie a telefonicky konzultoval s poslanci během jednání. Jeho mluvčí Robert Gibbs na svém účtu na sociální síti Twitter uvedl, že Obama kvůli reformě absolvoval 92 telefonátů či jednání. Reforma se týká doslova každého Američana a má dopad na šestinu americké ekonomiky. Republikáni jsou ovšem rezolutně proti ní a varovali, že demokraté draze zaplatí v podzimních volbách, kdy bude ve hře kontrola nad Kongresem. Podle analytiků je možné, že demokraté na reformu skutečně u volebních uren doplatí. Obama proto hned tento týden chce zahájit mohutnou kampaň, ve které chce změnu propagovat.

Pokud republikáni ve volbách zvítězí, hrozí zrušením reformy. Reforma podle nich neúměrně zatíží stát a povede k vyššímu schodku a daním. Svůj nesouhlas s reformou již oznámilo i mnoho států a hodlají se proti ní bránit u soudu. Bojí se, že na rozšířenou péči nebudou mít peníze. Federální vláda jim změnou také údajně zasáhne do pravomocí.

Autor: ČTK

22.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Bydlení. Ilustrační foto.
7

V poslanecké skříni spí kostlivec. Bydlení pro chudé

Ilustrační foto
7

Sedmiletý chlapec jel načerno, dluh přišli vymáhat exekutoři

Pánové, končíme! Lidé protestovali před Hradem proti Zemanovi a Babišovi

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem "Pánové, končíme!", která se dnes večer konala před Pražským hradem. Její účastníci zpola zaplnili prostranství před arcibiskupským palácem.

Osobnosti píší papeži. Zastávají se ho před kritiky, kteří jej viní z kacířství

Několik desítek signatářů a stovky podporovatelů má otevřený dopis na podporu papeže Františka. Inicioval ho teolog, profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík. Reaguje na kritiku papeže od skupiny konzervativních katolíků. Obvinili ho z šíření kacířství za některá stanoviska týkající se manželství.

Nechci vládnout s bývalým agentem StB a podvodníkem. Svoboda rezignoval

Volby v Libereckém kraji přišly o výraznou osobnost. Druhého místa na kandidátce KDU-ČSL se v úterý vzdal Kamil Jan Svoboda. Zároveň rezignoval na funkce předsedy městského výboru KDU-ČSL v Liberci a člena Krajského výboru KDU-ČSL v Libereckém kraji.

Sebevražední atentátníci z hnutí Tálibán zabili v Afghánistánu 74 lidí

Islamisté z hnutí Tálibán při úterních útocích v několika provinciích Afghánistánu zabili přes sedmdesát lidí a necelé dvě stovky jich zranili. Útočníci se zaměřili hlavně na policejní areály a vládní zařízení. Nejhorší bilanci má přepadení policejního komplexu ve městě Gardez na jihovýchodě země. Podle vládních činitelů při masakru zahynulo také nejméně dvacet civilistů a asi 110 jich bylo zraněno. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení