Čína do Ruska poslala 3200 vojáků, ozbrojená vozidla a letadla. Před začátkem cvičení navštívil ruský vůdce Vladimir Putin svého čínského protějška Si Ťin-pchinga v ruském Vladivostoku. „Máme důvěrné vztahy v oblastech politiky, bezpečnosti i obrany,“ prohlásil. Informoval o tom server BBC.

V úterý a ve středu probíhá příprava, první manévry začnou ve čtvrtek a budou trvat až do 17. září. Podle ruského ministerstva obrany je na místě 36 tisíc tanků a ozbrojených vozidel, prohánět se budou u hranic s Čínou a Mongolskem. Doprovodí je tisícovka letadel a 80 lodí. Celá ruská armáda čítá na milion příslušníků.

Cvičení se odehrává na pěti výcvikových základnách a čtyřech letištích. Ruská flotila bude trénovat v Japonském moři, Beringově průlivu a Ochotském moři. Rusové ale prý nehodlají provokovat a nepřiblíží se ke Kurilským ostrovům. Sporné území je totiž předmětem sváru mezi Japonskem a Ruskem.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova jsou manévry ospravedlnitelné „agresivním a nepřátelským chováním směrem k Rusku“.

Země, která vede otevřenou válku v Sýrii a na Ukrajině akci pořádá v době, kdy mají její vztahy se státy NATO vážné trhliny. Zhoršily se zejména po ruské anexi Krymu v roce 2014. NATO v reakci na hrozbu rozmístilo v Pobaltí čtyři tisíce jednotek. Vztahy také významně pošramotil pokus o otravu bývalého agenta Sergeje Skripala v Británii. Rusko nařčení odmítá. Země si pak vzájemně vyhostily stovky diplomatů.

NATO ruskou akci monitoruje. „Všechny národy mají právo na cvičení svých jednotek. Je ale zásadní, aby bylo prováděno transparentně,“ uvedl mluvčí Aliance Dylan White.
„Vostok demonstruje ruské zaměření na konflikt velkého rozsahu. Zapadá do konceptu více asertivního Ruska, které zvyšuje svůj obranný rozpočet a vojenskou přítomnost,“ dodal.

Rozsahem se vyrovná snad rozmístěním ruských vojáků v bitvách druhé světové války, referuje armádní kanál Zvězda (Hvězda). Rusko se tak chce pochlubit modernizací armády, která je pro Putinovu zemi jasnou prioritou. Klíčová je přitom koordinace velkého množství pozemních jednotek společně s letadly a námořnictvem, píše BBC.

Vojenský a obchodní partner

Podle analytiků chtějí oba státy vytvořit vojenskou protiváhu k USA. Posilují také vzájemnou ekonomickou spolupráci. Čínské přímé investice v Rusku v roce 2017 vzrostly o 72 procent, uvádí čínská státní agentura Xinhua. Rusko je nyní devátým největším obchodním partnerem Číny. Dodává jí hlavně ropu, ruský energetický gigant Gazprom staví tři tisíce kilometrů dlouhý ropovod z východní Sibiře do Číny.

V současné době Peking a Moskva obchodní spolupráci prohlubují i kvůli obchodní roztržce mezi Washingtonem a Pekingem.

Si Ťin-pching Putina v červnu nazval „nejlepším přítelem“. Během studené války byly ale vztahy komunistických mocností chladné, došlo dokonce k ozbrojenému střetu na řece Ussuri.

Ruský ministr obrany Sergej Šoigu prohlásil, že největší hrozbou pro ruskou bezpečnost je islámský extremismus ve Střední Asii. Čína totiž ve svých západních regionech, kde žijí muslimové, podniká represe.

Podobná menší akce se uskutečnila i minulý rok pod názvem Zapad na území Běloruska. Znepokojující byli zejména ruští ozbrojenci u hranic s Ukrajinou, kde Moskva podporuje separatisty.