Její generální tajemník Marc Perrin de Brichambaut dokonce přiznává, že "OBSE je v hluboké krizi" a je "v jistém smyslu utopií". V rozhovoru pro dnešní vydání vídeňského listu Der Standard francouzský diplomat poukazuje na to, že problém spočívá především v tom, jak se OBSE vyvíjela v 90. letech.

Zejména Rusko je s vývojem, na který prý tehdy nemělo vliv, nespokojeno. A zatímco Rusko se od té doby změnilo, OBSE zůstala stejná, uvádí Brichambaut. Zatímco na půdě bývalé KBSE se odehrával ideologický konflikt mezi Východem a Západem, dnes je to boj o moc a o instituce, říká dále generální tajemník OBSE. Jde především o činnost volebních pozorovatelů a misí OBSE v jednotlivých zemích. Politika organizace je navíc hodně závislá na osobě předsedy její rady, která se často mění.

Organizace není pevnou institucí, ale zůstává politickým procesem, je v jistém smyslu utopií, dodává generální tajemník, který připomíná, že on sám je jen šéfem správy bez politických pravomocí. Předpokládá, že brzy se i do OBSE dostane otázka americké protiraketové obrany: "Rusko a Bělorusko mají právo, možná dokonce povinnost o raketovém štítu diskutovat. Tento štít způsobí další polarizaci vztahů mezi Ruskem a řadou zemí v organizaci. Není to konstruktivní plán, protože vyvolá rozpory uvnitř EU i NATO," soudí Brichambaut.

Podobně skeptický je i v otázce statusu Kosova. Připomíná, že ani EU není v názoru na takzvaný Ahtisaariho plán jednotná. Kromě toho nepředpokládá, že Rada bezpečnosti OSN zaujme k této otázce stanovisko před summitem G8, na němž ruský prezident Vladimir Putin tento problém spolu s požadavky na protiopatření jistě nastolí. "Američané pak mohou ztratit trpělivost. Pokud Kosovo jednostranně vyhlásí nezávislost, může být řadou zemí uznáno. A Rusko může přijít na to, že by samo mohlo uznat třeba Abcházii nebo Podněstří," uvedl generální tajemník OBSE.