Členové komise uvedli, že se v letošním roce rozhodli ocenit „revoluci založenou na evoluci“ a odměnit tak vědce, kteří „aplikovali principy Darwinovy teorie o vývoji druhů ve zkumavce“. „Letošní laureáti Nobelovy ceny za chemii se inspirovali silou evoluce a stejné principy - genetické zmeny a selekci - použili k vyvinutí proteinů, které řeší problémy lidstva,“ napsala akademie v prohlášení.

Frances Arnoldová získala ocenění za vůbec první řízenou evoluci enzymů, tedy proteinů, které urychlují chemické reakce. Enzymy, které se díky řízené evoluci podařilo vyprodukovat, lze využít v širokém spektru oborů od výroby biopaliv až po léčiva. Arnoldová je teprve osmou ženou v historii, která Nobelovu cenu za oblast chemie získala.

George Smith a Georgy Winter byli vyznamenáni za svůj přínos pro výzkum bakteriofágů, tedy virů, které infikují bakterie. Zatímco Smith je autorem laboratorní techniky, pomocí které vědci dokáží použít bakteriofágy k produkci proteinů, Winter jeho metodu využil k výrobě nových léčiv. Technika dnes přispívá k přípravě protilátek, které neutralizují působení toxinů, bojují proti autoimunitním chorobám a dokáží léčit metastázy rakovinových buněk.

Výzkum laserové fyziky

I letošní Nobelovu cena za fyziku si odnesli celkem tři odborníci. Amerického fyzika Arthura Ashkina švédští akademici ocenili za jeho vynález optických pinzet, které umožňují manipulovat pomocí světla s drobnými částicemi.

Druhou polovinu ocenění získali společně francouzský fyzik Gérard Mourou a kanadská fyzička Donna Stricklandová za svou práci na vývojivelmi, velmi krátkých a velmi intenzivních laserových pulzů. Ty se v současné době používají například v korektivní oční chirurgii.