Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ochlazení přišlo před 12 679 lety

Oslo – Vědci stanovili přesně na rok okamžik, kdy se v Evropě naposledy prudce ochladilo.

2.8.2008 2
SDÍLEJ:

Zimní nálada v plzeňské zooFoto: DENÍK/Vlastimil Leška

Stalo se to přesně před 12 679 lety. Poslední velké ochlazení západní Evropy přišlo velmi rychle, a to v důsledku převratné změny proudění nad Atlantikem, které přineslo nad evropský kontinent mimořádně mrazivé větry.

Tento časový údaj dokázali stanovit němečtí, švýčarští a američtí vědci na základě studia minerálů a pylů, které se každým rokem ukládaly na dně jezera Meerfelder Maar ve spolkové zemi Porýní-Falcko.

„Data, která jsme získali, naznačují prudký nárůst větrných smrští v období podzimu a jara, a to přesně před 12 679 lety,“ cituje ze zprávy uveřejněné mezinárodním vědeckým týmem v posledním čísle časopisu Nature Geoscience agentura Reuters.

Ledovce či meteorit?

K náhlému ochlazení západní Evropy došlo na konci tzv malé doby ledové v období mladšího dryasu. Ten skončil před 11 700 lety prudkým oteplením o sedm stupňů Celsia, a to v průběhu pouhých padesáti let.

Příčinou prudkého ochlazení klimatu na západě Evropy zaznamenaném na konci malé doby ledové mohlo být tání ledovců v Arktidě. Jiná teorie hovoří o střetu země s meteoritem, který rozvířil velké množství prachu, jenž následně bránil slunečním paprskům ohřívat zemský povrch.

Řada klimatologů varuje před tím, že náhlé změny podnebí směrem k vyšším teplotám jsou možné i v současnosti a člověk k nim může přispět nešetrným přístupem k životnímu prostředí, mimo jiné nekontrolovaným vypouštěním emisí.

Meerfelder Maar je 125 hektarů veliké jezero vzniklé při vulkanické explozi před 30 000 lety. Sopečný kráter se následně zaplnil vodou a na jeho dně se s postupem času začaly usazovat sedimenty.

Autor: Radim Klekner

2.8.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Juraj Chmiel
3

Velvyslanec Chmiel vysoudil přes dvě stě tisíc korun. Stíhán byl neprávem

Ponorka A.R.A. San Juan
AKTUALIZOVÁNO
1 4

Bouchání do stěny. Námořnictvo možná zachytilo ztracenou ponorku

Mají se stavět mešity? Kandidáti odpovídali na 30 otázek ANO/NE, podívejte se

/VIDEO/ Víte, kdo má zbrojní průkaz, kdo podporuje stavbu mešit v Česku nebo který uchazeč o Hrad chce přijmout euro? Celkem na 30 otázek odpovídali prezidentští kandidáti Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Michal Horáček, Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Mirek Topolánek při cestě prezidentským vlakem. Prohlédněte si galerii, jak se vyjádřili k jednotlivým tématům.

Nová Sněmovna odstartovala: Poslanci se hádali o imunitní výbor

Zákonodárci vzešlí z říjnových voleb dnes složili slib a poprvé zasedli do poslaneckých lavic. Hladký průběh jednání se ale zadrhl na návrhu počtu členů mandátového a imunitního výboru (MIV).  

Blázni, nebo hrdinové? Názory mladých Japonců na piloty kamikaze se různí

Za druhé světové války tisíce japonských dobrovolníků narukovaly k pilotům kamikaze. Ti se pak s letadly plnými výbušnin vrhali střemhlav na spojenecké lodě. Současná anketa britské stanice BBC ukazuje, že díky vlivu nacionalistů se sebevražední letci v očích nové generace opět stávají hrdiny.

Opravdu nejde o vtip: londýnské autobusy by mohly jezdit na kávu

Americká stanice CNN přišla se zdánlivě úsměvnou zprávou. Známé dvoupatrové autobusy v Londýně možná už brzy budou jezdit na nové biopalivo, jehož základní složkou je kávový olej.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT