Předmětem sporu jsou především globální trh s emisními povolenkami nebo kompenzace škod pro státy postižené následky klimatické změny. Jde o témata, která se v Madridu konečně měla vyřešit. Dnes, kdy má summit oficiálně končit, to ale zatím na dohodu nevypadá. Státníci z jednotlivých zemí tak pravděpodobně budou vyjednávat ještě celý víkend. Veřejně se ale hovoří o tom, že bude lepší “žádná dohoda, než špatná dohoda.”

Nejhlasitějšími kritiky dosavadního průběhu vyjednávání o ochraně klimatu jsou zástupci malých ostrovních zemí jako jsou Maršalovy ostrovy, Bahamy nebo Belize či Dominika. Jejich rozhořčení a kritika jsou pochopitelné, protože jde o státy, které vypouštějí nejméně emisí a zároveň na ně má změna klimatu největší vliv.

Exkluzivně z klimatického summitu OSN v Madridu 2019.Zdroj: Deník

“Je to jen pár týdnu, kdy můj synovec onemocněl horečkou dengue a já dostávala každý den fotky, jak leží v nemocnici a trpí. Přitom toto onemocnění se u nás nikdy předtím nevyskytovalo. Šíření horečky dengue na Maršalových ostrovech a jinde v Pacifiku je způsobeno klimatickou změnou,” řekla Tina Stege zástupce Maršalových ostrovů na klimatickém summitu v Madridu a dodala: “Bojujeme za naši budoucnost a zároveň za to, abychom tady ještě za pár let byli.” 

Společná snaha všech států

Podle mnohých politiků, kteří na summitu promluvili, je potřeba, aby byla ochrana klimatu globální a společná snaha všech států. “Nesmíme dopustit, aby některá ze zemí stála v cestě k záchraně naší planety. Chci abychom všichni přišli s plány, jak udržet oteplování země pod 1,5 stupni Celsia. Tyto plány by měly být konkrétní a měli bychom být za jejich dodržování zodpovědní,” řekl například místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Ve stejném smyslu se vyjádřil i Yeshey Penjor, ministr zemědělství a lesnictví z Bhútánu. “Je to otázka přežití. O tom se nedá vyjednávat,” řekl dnes v Madridu.

Prstem na konkrétní země, které vyjednávání blokují, ukázal ale až Ministr životního prostředí z Kostariky Carlos Manuel Rodriguez. “Nesrovnalosti jsou stále ohledně Článku 6 Pařížské dohody, který upravuje obchod s emisními povolenkami. Nechceme připustit dvojité počítání prodaných povolenek, ani převod starých povolenek do nového systému. Jenže to se nelíbí Austrálii, Brazílii a USA, které tak brání dohodě,” řekl Rodriguez.

Důvodem, proč se navrhovaná opatření nelíbí zmíněným státům, je fakt že disponují velkým množstvím již vydaných povolenek. Pokud by došlo k zamezení jejich použití v novém systému, státy by s nimi už nemohli obchodovat a navíc by pravděpodobně museli navýšit jejich cíle v boji s klimatickou změnou. Prakticky by tak přišly o peníze.

Spor o finance

Právě finance z obchodu s emisními povolenkami by měly být podle plánu OSN jedním z hlavních zdrojů, ze kterého by se čerpaly peníze na boj s následky klimatické změny. Nedostatek peněz a jejich využití jsou dalším z kontroverzních témat na summitu v Madridu. Podle pozorovatelů je to boji mezi vyspělými státy, které by měly peníze dávat, a rozvojovými zeměmi, které by je skrze fondy využívaly. Celkový objem peněz má být podle dosavadních plánů 100 miliard dolarů do roku 2020, s tím, že dvě třetiny dodají národní státy a zbývající třetina přijde ze soukromého sektoru.

Aktuální snahou je rozpočet ještě navýšit, protože se ukazuje, že tyto peníze nebudou stačit. Podle odborníků by se mohly škody způsobené klimatickou změnou pohybovat v řádech desítek trilionů dolarů. Bank of England odhadla, že klimatická změna způsobí škody od 4 do 20 trilionů do roku 2050. Konzultační firma Moody’s Analytics vypočítala, že škody na globální ekonomice mohou dosáhnout až 69 trilionů dolarů v roce 2100.

To, jestli se státníci z celého světa na klimatickém summitu dohodnout na společných pravidlech a  postupu při ochraně životního prostředí, bude jasné v neděli večer. Pokud se shoda nenajde, bude vyjednávání pokračovat příští rok na summitu ve skotském Glasgow.