Tohle je scénář, kterého se někteří vědci obávají: oba viry se setkají – možná v Asii, kde je ptačí chřipka endemicky rozšířená – a spojí se do nového viru, který bude jak vysoce nakažlivý, tak smrtelný a může se šířit po světě. Vědci si nejsou jistí, jak pravděpodobná tato možnost je, nicméně poznamenávají, že nový druh chřipky, dosud neznámá směs prasečího, lidského a ptačího viru, prokázal, že je zvláště zdatný při sbírání výhodného genetického materiálu od dalších chřipkových virů.

„Tento konkrétní virus má, zdá se, mimořádnou schopnost sbírat jiné geny,“ říká virolog Robert Webster, jehož tým objevil předchůdce nynějšího chřipkového viru na prasečí farmě v Severní Karolíně v roce 1998. Nový virus chřipky známý jako H1N1 nakazil více než 2300 lidí ve 24 zemích světa.

Nepřenáší se snadno na člověka

Zatímco ptačí chřipku mohou lidé chytit od ptáků, její virus H5N1 se nijak snadno nepřenáší z člověka na člověka. Od konce roku 2003, kdy tento virus začal decimovat populaci domácí drůbeže v Asii, na něj zemřelo nejméně 258 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala ve středu o dvou nových případech nákazy člověka ptačí chřipkou. Jeden z nakažených se zotavuje v Egyptě, druhý zemřel ve Vietnamu. Oba jsou připomínkou toho, že virus H5N1 ještě zdaleka nezmizel a přestat ho sledovat by bylo chybou.

Odborníci se dlouho obávali, že ptačí chřipka může zmutovat do podoby, v níž se bude snadno šířit mezi lidmi. Poslední tři chřipkové pandemie – v roce 1918 španělská chřipka, v letech 1957 a 1958 asijská chřipka a hongkongská chřipka v letech 1968 a 1969 – byly všechny spojeny s ptáky, i když někteří vědci předpokládají, že prasata sehrála jistou roli při španělské chřipce v roce 1918.

Setkání obou virů

Webster, který pracuje ve výzkumné nemocnici v Memphisu v americkém státě Tennessee, uvádí, že ptačí chřipka by nyní měla být zdrojem znepokojení. Virus H5N1 je endemicky rozšířený v částech Asie a Afriky a případy nákazy virem H1N1 už se objevily a byly potvrzeny v Jižní Koreji a Hongkongu. „Mou největší obavou je, že až se virus H1N1 dostane do epicentra H5N1 v Indonésii, Egyptě a Číně, pak budeme mít skutečné problémy,“ říká Webster.

Malik Peiris, odborník na chřipku z Hongkongské univerzity, soudí, že mnohem bezprostřednější obavou je možnost, že se prasečí chřipka smísí s běžnými chřipkovými viry v době, kdy na jižní polokouli začíná chřipkové období. Zatím není jasné, co by z podobné kombinace mohlo vzejít, dodává s poukazem na to, že existují náznaky, podle nichž je podobný scénář možný. Připomíná případ, kdy virus prasečí chřipky přeskočil ze zemědělského dělníka v Kanadě a nakazil zhruba 220 prasat. Dělník i prasata se uzdravili, ale tato událost ukázala, jak snadno může virus přeskočit na jiné druhy.

„Přejde zpátky na prasata a z nich pak patrně znovu na člověka,“ říká Peiris. „Takže bude mít příležitost pro další doplňovací výběr z prasečích virů,“ dodává. Ptačí chřipka se zatím v prasatech neusadila, ale to se může změnit. „Pokud se to stane a tyto dva viry se usadí v prasatech v Asii, pak to bude hodně znepokojující scénář,“ uzavírá Peiris.