Van Rompuyovo vystoupení patřilo v úterý k vrcholům konference Evropské dialogy Václava Havla 2016, kterou zaštítila eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová a europoslanec Pavel Svoboda.

Někdejší "unijní prezident" a dlouholetý belgický politik hovořil o současném střetu o otevřený či uzavřený charakter západní společnosti, ale také o tom, že hluboká nedůvěra veřejnosti je pro Evropu a obecněji západní civilizaci zásadním problémem. Právě proto je podle něj významný důraz, který Havel kladl na naději. Ta by podle Van Rompuye měla nahradit strach, který nyní evropští občané pociťují z překotných změn současného světa.

"Je to víc než připomínka. Máme pocit, že myšlenkový odkaz Václava Havla je velmi relevantní pro současné evropské problémy a otázky, se kterými se potýká jak evropská politická elita, tak celá evropská veřejnost," řekl Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, která sérii Evropských dialogů pořádá.

Ty největší se konají v Praze, diskutovalo se už také v Berlíně, Paříži, v plánu je například Dublin, Milán i další evropská města. Žantovský připomněl také exprezidentovo kritické myšlení, které mu umožňovalo zpochybňovat některé "nezměnitelné jistoty".

Mezi další, kdo v úterý nad odkazem Václava Havla přemýšleli, patří někdejší španělská ministryně zahraničí a bývalá europoslankyně Ana Palaciová, německý teolog a politik Marcus Meckel, sociolog a poradce slovenského prezidenta Andreje Kisky Martin Bútora nebo profesor univerzity v Cardiffu Jiří Přibáň.

V úterý se o Havlovi v belgické metropoli diskutovalo opět, večer na téma "Havel a listopad" organizoval Pražský dům v Bruselu.