Ženě na začátku procesu hrozilo až 40 ran bičem.

„Pokutu nezaplatím, radši půjdu do vězení,“ řekla v pondělí Lubna Ahmad Husajnová. Soud však její rozhodnutí předvídal a navrhl alternativní trest jednoho měsíce vězení. Novinářka byla podle svého advokáta vzápětí po rozsudku dopravena do ženské věznice v Omdurmanu, nedaleko hlavního města Chartúmu. Husajnová se chce proti rozsudku odvolat. Je prý rozhodnutá jít s odvoláním až před ústavní soud, aby zrušil zákon obsahující trest bičování.

Před zahájením dnešního přelíčení se v Chartúmu střetly obhájkyně ženských práv, oblečené převážně v kalhotách, s islamisty v tradičních islámských oděvech. Rozehnala však je policie a zadržela několik desítek protestujících žen.

Husajnovou a dalších 12 žen zatkli policisté 3. července v jedné z chartúmských restaurací kvůli tomu, že na sobě měly kalhoty. Část z potrestaných prý pocházela z převážně křesťanského a animistického jihu, kde na rozdíl od Chartúmu islámské právo, podle kterého lze nošení kalhot hodnotit jako nemravné, neplatí. Deset z nich přesto přiznalo „vinu“ a dostalo deset ran bičem. Další se ale rozhodly kontaktovat právníky.

Vzdala se diplomatické imunity

Husajnová je někdejší spolupracovnicí mise OSN v Súdánu. Svou práci, která by jí mohla zajistit diplomatickou imunitu, se údajně rozhodla opustit, aby přelíčení mohlo pokračovat.

Sporný článek 152 súdánského trestního zákoníku vstoupil v platnost v roce 1991, dva roky poté, co se do čela země postavil generál Umar Hasan Bašír, který zahájil přeměnu Súdánu na stát s islámským právem. Zákon umožňuje potrestat až 40 ranami bičem kohokoli, kdo „spáchá nevhodný čin, čin narušující veřejnou morálku nebo nosí nevhodné oblečení“.

„Tento zákon je špatný. Není v tradici ani zvycích súdánského lidu bičovat ženy,“ řekla jedna z protestujících. Podle Husajnové zákon porušuje ústavu pozměněnou v roce 2005 po mírové dohodě mezi severem a jihem. Úřady by tak islámské právo šaría neměly uplatňovat na nemuslimské obyvatelstvo žijící v Chartúmu.

„Kalhotová kauza“ vyvolala mezinárodní pozornost, vyjádřila se k ní OSN i mezinárodní organizace zabývající se lidskými právy Amnesty International, která bičování označila za „státem posvěcené mučení“.