„Byla to pěst Nelsona Mandely," vysvětlila švédským médiím 42letá aktivistka. Vztyčená pěst symbolizující odhodlání v boji proti apartheidu, tedy rasové segregaci v Jihoafrické republice, se stala symbolem nositele Nobelovy ceny za mír.

Mandelův boj je prý pro Asplundovou zdrojem velké inspirace. Naopak její fotografie se v posledních dnech stala ve Švédsku hitem sociálních sítí a symbolem odporu proti sílícímu pravicovému extremismu.

Fotografie vznikla 1. května během pochodu asi tří stovek členů extremistického Nordického hnutí odporu ve městě Borlänge, asi 200 kilometrů severozápadně od Stockholmu. Scéna trvala jen několik vteřin, než policie Asplundovou odvedla ke straně ulice.

Inspirace pro další lidi

Velkým zájmem, který fotografie vyvolala, je Asplundová podle agentury DPA překvapená. Doufá ale, že inspiruje další lidi, aby pozvedli hlas proti rasismu.

Fotografii Asplundové řada uživatelů sociálních sítí přirovnává k jiné slavné fotce odvážné ženy. Fotograf Hans Runesson na ní v roce 1985 zachytil ve Växjö 38letou Danutu Danielssonovou, která se právě chystá taškou udeřit neonacistu. Matka Danielssonové, která pocházela z rodiny polských Židů, byla během druhé světové války v koncentračním táboře.

Švédsko se vedle Německa stalo v posledním roce hlavním cílem migrantů směřujících do Evropy z Blízkého východu a Afriky. V zemi začala v reakci na to narůstat podpora protiimigračních uskupení. Pravicově populistická strana Švédští demokraté je třetí nejsilnější stranou švédského parlamentu.