Potvrdilo se to i dnes, kdy nizozemští vyšetřovatelé zveřejnili dlouho připravovanou zprávu o příčině tragédie, při níž loni 17. července zahynulo celkem 298 lidí. Podle Nizozemců už nemůže být pochyb 
o tom, že letadlo sestřelila raketa země-vzduch vypálená z mobilního odpalovacího zařízení Buk vyráběného v Rusku. Kusy této střely se podle vyšetřovatelů našly v tělech některých členů posádky.

Zcela vyloučené jsou tak verze bomby na palubě, technického selhání či zásah raketou vzduch-vzduch, tvrdí analýza. Ruská vláda přitom označuje za nejpravděpodobnější variantu, že stroj zasáhla raketa vypálená ukrajinským bojovým letounem.

Raketa podle nizozemské zprávy explodovala necelý metr vlevo od kokpitu. Množství šrapnelů z hlavice pak prolétlo kokpitem a zabilo všechny tři lidi uvnitř. Kabina se pak ještě ve vzduchu odlomila od zbytku letadla. Lidé ve zbytku zemřeli v důsledku dekomprese, nedostatku kyslíku, extrémní zimy nebo zásahu létajícími předměty. Nelze přitom vyloučit, že někteří z cestujících byli během více než minutu trvajícího pádu při vědomí. Trosky pak na zemi skončily rozeseté 
v okruhu 50 kilometrů čtverečních, vyšetřovatelé také vymezili oblast zhruba 320 kilometrů čtverečních na východní Ukrajině, odkud mohla být střela vypálena. Agentura AP poznamenala, že zmíněná oblast byla pod kontrolou proruských separatistů.

Chybějící viník

Nizozemská analýza ale nehledala konkrétního viníka tragédie, to řeší stále probíhající policejní šetření. Nizozemci pak zřejmě vytvoří speciální soud, vytvoření Mezinárodního trestního tribunálu OSN zablokovalo už dříve Rusko. Zpráva také vyčítá Kyjevu, že neuzavřel vzdušný prostor nad oblastí bojů mezi ukrajinskou armádou a donbaskými separatisty. Kyjev sice kvůli zhoršené bezpečnostní situaci před tragédií zvýšil minimální letovou hladinu, ale dopravní letadla mohla nad oblastí přelétat dál.

„Zabývali jsme se obdobím od 14. do 17. července 2014. Během této doby přeletělo přes inkriminované území přes 160 letadel jednašedesáti společností," řekl šéf Nizozemského bezpečnostního úřadu Tjibbe Joustra s tím, že i v době sestřelení MH17 byla poblíž tři další letadla. Přestože zpráva nizozemských vyšetřovatelů vznikala za konzultací s experty 
z dalších zemí včetně Ruska 
a Ukrajiny, ruský výrobce střel Buk se proti jejím závěrům ohradil a chvíli před oficiálním zveřejněním předložil vlastní analýzu. Zbrojovka Almaz-Antej tvrdí, že pokud stroj sestřelila raketa Buk, muselo jít o starší typ, kterou už ruská armáda nepoužívá. Varianty raketových systémů Buk mají ve výzbroji ukrajinská i ruská armáda 
a očití svědkové z místa dokládali, že tuto zbraň měli v rukou i proruští povstalci. Rekonstrukce zásahu letadla „v reálných podmínkách" podle zbrojovky navíc ukazuje, že střela byla vypálena z osady Zaroščenske, která v té době nebyla pod kontrolou proruských separatistů. Není proto možné, aby střela přilétla z oblasti okolo povstalecké osady Snižne, jak naznačují Nizozemci, tvrdí ruský zbrojařský koncern.

Kyjev a Moskva dál pokračují ve vzájemném obviňování. Zatímco Rusko označilo nizozemskou zprávu za zmanipulovanou, Ukrajina mluví 
o sestřelení letadla jako o plánovaném teroristickém činu ruských ozbrojenců. Někteří pozůstalí přitom propadají pochybám, zda se někdy o tragédii dozví plnou pravdu. „Je 
v tom tolik manipulace, propagandy, spekulací a politiky. Tolik takzvaných expertů předkládá své názory. Všechno, co chceme, jsou ale jednoduchá fakta," postěžoval si stanici BBC Evert Van Zijtveld, který v troskách letadla ztratil dceru, syna a tchýni s tchánem.

Momentálně také panují obavy z opakování černého scénáře na Blízkém východě. Kvůli nasazení ruských střel dlouhého doletu v Sýrii začíná přibývat varování nad cestami přes sousední Irák, Írán či Kaspické moře. Některé aerolinky už kvůli tomu podle listu The Wall Street Journal začaly měnit své trasy.