Ohnivá koule, která se objevila na ranní obloze ve Virginii, se stala během několika hodin hitem sociálních sítí. Ač mohly prvotní myšlenky svědků události směřovat ke konspiračním teoriím, či k úvahám o útoku UFO nebo o pádu meteoritu, nakonec se ukázalo, že spatřili start a let nové kosmické sondy americké kosmické agentury (NASA).

Kosmická loď se jménem slavné astronautky

Portál The News & Observer píše, že ohnivou koulí byla ve skutečnosti kosmická loď S.S. Sally Ride, která odstartovala v ranních hodinách z letového střediska Wallops Flight Facility na ostrově Wallops Island. NASA přitom informovala, že originální jméno dostala raketa po první americké ženě, která kdy letěla do vesmíru. Loď by měla dopravit zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Polární záře může hrát různými barvami. Ilustrační foto
Nad australským městem se náhle zjevila tajemná růžová záře. Lidé se děsili UFO

I když raketa startovala ve Virginii, tak mohli její zářivý let lidé spatřit i v oblastech od části Jižní Karolíny až po Massachusetts. Řada z nich o tom taky informovala na Twitteru, přičemž připojovali množství fotek. „Bylo to nad mým sousedstvím. Zdálo se, že se pohybuje rychle a před sebou má hořící kouli," popsal úkaz jeden ze svědků startu rakety. „Probudil jsem se a celý můj dům se otřásl," uvedl další na Twitteru.

Dýňové cappuccino 

Později ráno 7. listopadu NASA oznámila, že loď S.S. Sally Ride úspěšně odstartovala a míří k vesmírné stanici společně s občerstvením, včetně cappuccina s dýňovým kořením a čerstvého ovoce. Televizní společnost WRAL na svém webu uvedla, že start rakety byl původně stanoven na neděli, ale byl přeplánován kvůli požárnímu poplachu v řídícím středisku mise.

Sally Rideová, po které je sonda pojmenovaná, byla první americkou ženou, která se podívala do vesmíru. Kalifornská fyzička prolomila genderovou bariéru v červnu roku 1983, kdy do vesmíru letěla v raketoplánu Challenger na misi STS-7. Poté letěla na palubě Challengeru ještě jednou, ve vesmíru strávila dohromady více než 343 hodin. Z NASA odešla v roce 1987 a zemřela před deseti lety na rakovinu slinivky.

Držela zároveň vyznamenání jako jediná osoba, která sloužila jako členka obou vyšetřovacích komisí po dvou nehodách raketoplánu NASA, konkrétně Challengeru a Columbia. Byla také první astronautkou o které je známo, že patřila do LGBT skupiny.