Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První opice vylezly na stromy, aby šetřily energií

Durham, USA – Věda se již řadu let zabývá otázkou, co vlastně přimělo nejstarší primáty vylézt na stromy. Američtí vědci tvrdí, že vedle bezpečného úkrytu před predátory a dostatku stravy jim koruny stromů vyhovovaly proto, že se v nich pohybovali stejně lehce jako na zemi.

19.5.2008 2
SDÍLEJ:

Menší primáti, jako například tato guaréza pláštíková, spotřebují při šplhání ve větvích stromů stejně energie, jako kdyby běhali po zemi. Na stromech se ale cítí bezpečněji a najdou si tam i více potravy. Foto: Profimedia.cz

Výzkum vědců z Dukeho univerzity v Severní Karolíně potvrdil, že menší primáti vynaloží stejné množství energie na chůzi i na šplhání.
První primáti byli přitom jen o málo větší než současná krysa, když změnili své životní prostředí a začali šplhat v korunách stromů.

Vedoucí výzkumného týmu Jandy Hanna vytvořila pro primáty zvláštní šlapací kola a prolézačky, v nichž poté měřila, jak velké množství kyslíku při pokusech spotřebují.
Druhy opic, které vážily méně než jeden kilogram, vynaložily stejnou energii k chůzi jako ke šplhání po laně, zatímco pro ty těžší byl snazší horizontální pohyb.

„Dřívější primáti se odlišili od ostatních savců částečně proto, že pravděpodobně začali využívat úkryt ve větvoví stromů,“ vysvětlila Hanna, citovaná stanicí BBC.

Odborníci předpokládají, že nejčasnější předkové člověka pak na stromech prošli před 65 miliony let řadou evolučních změn. Jejich končetiny se například přizpůsobily uchopování a drápy se změnily v nehty.

Těžší primáti se naopak raději vrátili zpátky na zem.

Autor: Jiří Mach

19.5.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kateřina Perknerová.
22

Komentář Kateřiny Perknerové: Masarykovi následovníci. Proč by ne?

Miroslav Sládek v létě 2016 v Ústí nad Labem
3

V Chomutově zatkli republikána Sládka. Kvůli nepovolené kampani

Jan Kysela: Češi si vyloženě mnou ruce, když se někdo vymkne

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Včera a dnes rozhodujeme o složení sněmovny, potažmo vlády. Za necelé tři měsíce si zvolíme prezidenta. Jaký vliv to bude mít na český ústavní pořádek a mělo by dojít k úpravě základního zákona České republiky? O tom Deník mluvil s ústavním právníkem, profesorem Janem Kyselou.

DOTYK.CZ

Tak teď toho mám dost – a rozpoutala nenásilnou vězeňskou vzpouru

Ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum přinášíme vzpomínky pamětníků komunistické zvůle. Dnešní příběh věnujeme příběhu Heleny Kučerové, která osmnácti let pobyla na svobodě pouhých pět let, více než 13 jich strávila v komunistických kriminálech. 

Barák na odstřel kvůli nájemníkům a očekávaná vražda: nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 20. října 2017.

ANKETA MEZI LÍDRY: Co přejí ke 100. narozeninám republiky...

Než vhodíme lístek do volební urny, zvažujeme, co nám ta „naše“ strana a její lídr přinesou. Nižší daně, kvalitní veřejné služby, vyšší důchody, špičkové vzdělání pro děti, aktivní roli v Evropské unii – záleží na osobních preferencích. Pak také vybíráme podle toho, nakolik jsou kandidáti důvěryhodní, co už v politice dokázali, kolik slibů splnili, jak se umějí za své vize poprat doma i za hranicemi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení