Odvolání vojsk začalo krátce po poledni místního času (11:00 SEČ) vystřelením bílých a následně zelených světlic. Obě strany tím daly najevo, že jsou připraveny k opuštění svých pozic. Podle pozorovatelů z mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kteří na operaci dohlížejí, obě strany s odchodem začaly bez jakýchkoliv problémů.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier (zprava) spolu se svými protějšky Jánosem Áderem z Maďarska, Andrzejem Dudou z Polska, Milošem Zemanem z ČR a Zuzanou Čaputovou ze Slovenska během oslav 30. výročí pádu berlínské zdi.
Německo slaví pád berlínské zdi. Účastní se i prezident Zeman

Akce byla původně naplánovaná na pondělí a pak na pátek, odložena ale byla kvůli střelbě - Kyjev opakovaně požaduje, aby oddělení předcházelo týdenní zastavení palby. Oddělení vojsk na dalších místech východní Ukrajiny se uskutečnilo již v červnu a v říjnu.

Klid zbraní

Vytvoření nárazníkových zón, které mají zajistit klid zbraní a bezpečný přechod civilistů přes frontovou linii, je podle Kyjeva i Moskvy podmínkou svolání summitu takzvané normandské skupiny, složené z nejvyšších představitelů Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie. Summit, na jehož přípravě se pracuje, by podle diplomatů mohl výrazně posunout proces donbaského urovnání ve vojenské i politické a správní oblasti.

Rasmíja Avadová, sestra vůdce Islámského státu abú Bakra Bagdádího
Turecko dopadlo manželku a příbuzné vůdce IS Bagdádího

Od vypuknutí konfliktu v roce 2014 se Kyjev s povstalci dohodl už na několika desítkách příměří, která ale většinou netrvala dlouho. Přestože intenzita bojů na Donbasu postupně klesá, oddělení vojsk je fakticky prvním hmatatelným výsledkem mírového procesu, na němž se účastníci konfliktu dohodli v roce 2015 v běloruské metropoli Minsku.

Kvůli bojům mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci zemřelo od začátku konfliktu přes 13.000 lidí.