Podle Saúdské Arábie totiž zemi ve skutečnosti ovládá šíitské hnutí Hizballáh, které považuje za prodlouženou ruku Teheránu, který se snaží upevnit svůj vliv na blízkém Východě. Ve své protiíránské rétorice mají Saúdové podporu Spojených států i Izraele. Obavy, že dlouholetý zápas o dominanci v regionu vstoupí do vojenské fáze, proto výrazně vzrostly.
K výzvě Saúdské Arábie se přidali i její malí spojenci Bahrajn a Kuvajt. Saúdský ministr zahraničí Adel al-Džubajr prohlásil, že Libanon bude považovat za nepřátelský stát, dokud bude Hizballáh u moci. Samotnou účast hnutí v libanonské vládě pak označil za válečný akt.
Izraelský ministr tajných služeb Jisra'el Kac vyzval k diplomatické ofenzivě proti Íránu a Hizballáhu na půdě OSN. Izrael podle něj bude usilovat o účinnější prosazování příměří z roku 2006, podle kterého měl Hizballáh odzbrojit a stáhnout se od izraelských hranic.
Aktuální politická krize v Libanonu vyvrcholila poté, co ze své funkce nečekaně premiér Saad Harírí. Začal se totiž obávat, že bude stejně jako jeho otec před 12 lety zavražděn, a nebyl schopen stmelit slabou vládu ani zabránit Íránu, aby se vměšoval do vnitřních záležitostí Libanononu. Po rezignaci Harírí urychleně prchl ze země.
Podle generálního tajemníka Hizballáhu Hasana Nasralláha byl Harírí ve skutečnosti Saúdy unesen a je zadržován v exilu proti své vůli. Ohradil se také proti tvrzení Rijádu, že jeho hnutí se snaží rozdmýchávat krvavý konflikt v Jemenu. "V uplynulém roce byl Libanon politicky stabilní. Zvolili jsme prezidenta i premiéra a sestavili vládu," uvedl Nasralláh a postěžoval si, že je to právě Saúdská Arábie, kdo se vměšuje a snaží o destabilizaci.
